Společenskovědní oddělení - historie sbírek

Historie sbírek

Předměty, které jsou nejstarší součástí sbírkového fondu spravovaného nynějším společenskovědním oddělením pocházejí jednak ze sběrů Sedlišťanů, jednak z místeckého městského muzea a z Památníku osvobození v Místku, nesmí se také zapomenout na původní vybavení zámku, kam se muzeum v roce 1960 přestěhovalo, i když se spíše jednalo o jednotlivé kusy jako byly obrazy nebo plány. Nejvíce těchto nejstarších předmětů pochází z místeckého městského muzea. Samozřejmě nejsou všechny, některé se ztratily např. při různých stěhováních atd. V případě místeckého muzea však máme k dispozici soupis tehdejších sbírkových předmětů, který uveřejnil v roce 1934 v publikaci Památky města Místku a jeho Lašského okolí MUDr. Antonín Přecechtěl.

Součástí muzejních sbírek byl tehdy i archivní materiál, který byl později z části převeden do frýdecko-místeckého archivu. Jednalo se o pergameny, noviny, listiny, obecní a cechovní památky, modlitební knihy, duchovní písně, kázání, postily a náboženské poučné spisy, bible, životopisy svatých, nařízení, zákony a tištěné edikty, knihy, památky jubilejní výstavy konané v roce 1926 v Místku, mapy, plány a atlanty, materiály ze sčítání lidu v roce 1930, knihy napsané jinde než v Místku a materiály vztahující se k plebiscitu na Těšínsku v letech 1919 – 1920. Celkem šlo o 12 420 položek o 859 evidenčních číslech. Dále Přecechtělův soupis obsahuje 3 206 položek rozdělených různých kategorií.

Jednotlivé předměty byly pečlivě evidovány. Inventární číslo se skládalo z katalogizační značky a pořadového čísla předmětu v dané kategorii. Katalogizační značky vycházely z počátečního písmena předmětové kategorie, archeologie měla značku A, dřevo D, hlína H, kov K, materiál různý M, obrazy O, přírodniny P a tkaniva T. Stejně pečlivě byl evidován i archiv místeckého městského muzea, jednotlivé kategorie měly signaturu, která se skládala z písmen abecedy (od A po Q) a pořadového čísla v dané kategorii.

Velké množství předmětů bylo do sbírek muzea získáno především v 60.–80. letech 20. století. Jednalo se o velmi různorodý materiál, při jeho získávání hrály důležitou roli jednak osobní aktivita zaměstnanců a příznivců muzea a především jejich znalost prostředí. Vliv na variabilitu získávaného materiálu měly i probíhající demolice většiny historické zástavby města Frýdku-Místku. Podrobné informace o množství, typu a způsobu nabytí sbírkových předmětů nám podávají přírůstkové deníky. Do dnešní doby se jedná o celkem čtyři knihy, první obsahuje údaje k letům 1959 – 1969, druhý zachycuje rozmezí let 1969 – 1983, třetí období 1984 – 1992 a poslední je vedena od roku 1993 až do dnešní doby.

Zpočátku se do jednoho deníku zapisovaly společně předměty společenskovědní i přírodovědné povahy, teprve po vzniku samostatného přírodovědného oddělení v roce 1967 se „přírodovědná řada“ oddělila. V roce 1959 bylo evidováno 116 přírůstkových čísel o 297 kusech. Jednalo se především o fotografie, kdy je většinou každý kus podrobně rozepsán, dále pak o soubor 90 mincí, a také např. kožešinu zastřeleného rysa nebo jelení a srnčí paroží. V roce 1960 se jednalo o 452 přírůstkových čísel o 582 kusech. Šlo např. o 37 erbů z Rytířského sálu zámku, 153 modrotiskových forem, 115 mincí, ale také předměty z Národopisné jizby v Bašce.

V následujících letech se počet zapsaných předmětů postupně zvyšoval. Zatímco v roce 1961 bylo evidováno ještě 116 přírůstkových čísel o 383 kusech a o rok později pouhých 255 kusů při 166 přírůstkových číslech, v pozdějších letech počet zapsaných předmětů málokdy klesl pod tisíc za daný rok. V letech 1963 – 1989 byly takovými „hubenými léty“ rok 1966, kdy bylo zapsáno 814 kusů při 668 přírůstkových číslech, rok 1976, kdy bylo zaevidováno 198 přírůstkových čísel o 779 kusech a následující rok 1977 s 163 přírůstkovými čísly a 857 kusy.

Naopak největšími „roky hojnosti“ s více než čtyřmi tisíci kusy byl rok 1967, kdy bylo zapsáno 1 159 přírůstkových čísel a 4 499 předmětů, rok 1978 s 786 přírůstkovými čísly a 4 303 předměty, rok 1980 s 713 přírůstkovými čísly a 6 585 kusy a rok 1981 s 454 přírůstkovými čísly a 4 977 předměty. Tato čísla jsou však svým způsobem zavádějící, neboť hlavní podíl na těchto výsledcích měly sběry, dary či koupě větších souborů předmětů. Tak například v roce 1967 šlo o pozůstalost Ferdiše Duši o 2 986 kusech, v roce 1978 tvořily získané archeologické předměty 2 596 kusů a v roce 1981 2 074 kusů, v roce 1980 bylo z pozůstalosti Josefa Kaluse získáno 3 694 kusů. Také v jiných letech, kdy se počet předmětů pohyboval okolo dvou až tří tisíc, hrály roli větší soubory předmětů. Většinou se totiž jednalo o materiál papírové povahy, veskrze různé tiskoviny.

V devadesátých letech byl „nejúspěšnějším rokem“ rok 1992, tehdy bylo zapsáno 625 přírůstkových čísel s celkovým počtem 6 211 kusů předmětů. Největší část byla tvořena nákupem pozůstalosti Óndry Łysohorského, jednalo se o více než 4 500 předmětů. Nákupy a dary pozůstalostí zvedly počty získaných předmětů i v dalších letech, v roce 1993 bylo při 313 přírůstkových číslech 2 956 předmětů a v roce 1995 při 225 přírůstkových číslech 2 541 předmětů.

V roce 1993 to byla pozůstalost Anny Peterkové obsahující 1 608 kusů a pozůstalost Františka Juliny s 580 předměty, v roce 1995 se pak jednalo o pozůstalost Adolfa Šlechtislava Brantála o rozsahu 508 kusů a pozůstalost Jaroslava Olšáka o 1 152 položkách. Průměr ostatních let byl velmi podobný, v roce 1990 bylo zapsáno 527 přírůstkových čísel o 1 692 kusech, následujícího roku 335 přírůstkových čísel s 1 484 jednotlivinami a v roce 1994 369 čísel s 1 581 předměty.

Poté nastal postupný pokles jak v počtu přírůstkových čísel, tak v počtu předmětů. Vůbec nejméně předmětů bylo v roce 1999, kdy bylo zapsáno pouhých 52 čísel o 254 předmětech. Výjimku tvoří rok 1998, kdy bylo při 90 přírůstkových číslech zapsáno 1 845 předmětů. V tomto případě největší položku tvořily písemnosti k historii Janáčkova hudebního Lašska darované z pozůstalosti JUDr. E. Kaplana. Jednalo se o 827 kusů.