Letošní konec srpna a počátek září znamenaly i počátek hojného růstu hub. Pozná se to nejen v lese množstvím lidí, počty parkujících aut ve vyhlášených lokalitách, ale i zájmem o služby mykologické poradny Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
Většina zájemců si nechává určit přinesené houby, aby si ověřili jejich jedlost. Zatím jedinou chybou v přinesených houbách byly přimíchané hřiby kříště (Caloboletus calopus), chutnající odporně hořce, mezi modráky, tedy hřiby kováře (Sutorius luridiformis), výborné jedlé houby.
Občas se ovšem v poradně objeví vzácnost nebo doslova rarita. A k tomu došlo právě nyní. Nejprve to byl korálovec bukový (Hericium coralloides). Vzácný druh vázaný na staré kmeny listnáčů, především buku. Roste na padlých tlustých kmenech anebo stojících položivých stromech. Na mladých neroste. Vypadá jako bílý mořský korál (obrázek č. 1). Je to sice jedlá houba, ale pro vzácnost by se měla chránit. Dva návštěvníci přinesli této houby větší množství z oblasti Visalají.
Podruhé byla donesena opravdová rarita - hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus). Tento druh je v České republice znám prakticky pouze z jižní části CHKO Beskydy, kde roste na několika lokalitách. Je to horský druh vázaný na staré smrkové a jedlové porosty na vápnitém podloží. Plodnice jsou veliké, povrch klobouku je šedorůžový nebo velmi světle béžový s růžovým nádechem anebo i červenavý (obrázek č. 2). Rourky jsou krvavě červené stejně jako celý třeň. Na řezu nemodrá anebo jen nepatrně (obrázek č. 3). Houba je příbuzná hřibu satanu (Rubroboletus satanas), který v CHKO Beskydy neroste, a je jedovatá. Druh byl nalezen v nejhořejší slovenské části obce Korňa nedaleko hranic s Českou republikou. Tento nález je významný proto, že lze podle něj předpokládat i jeho výskyt na české straně hranice, především v Klokočovské hornatině, tj. horském hřbetu mezi Bumbálkou a Konečnou jižně od údolí toků Bílé a Černé Ostravice.
Text a foto: Ing. Jiří Lederer
Obrázek č. 1 - Korálovec bukový (Hericium coralloides)
Obrázek č. 2 - Hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus)
Obrázek č. 3 - Hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus)
Tvar: plodnice kloboukatá se třeněm (třeň centrální, excentrický nebo boční), bokem přirostlá bez třeně, kopytovitá, škeblovitá, jazykovitá, vějířovitá, polorozlitá, rozlitá, keříčkovitá, pohárkovitá, kulovitá, nepravidelně protáhle kulovitá
Barva: plodnice mohou mít všechny barvy od bílé až po černou, velmi obvyklé jsou hnědé, rezavé a šedé tóny, ale častá je červená, žlutá, mohou být i oranžové, rumělkové, modré,
Změny barvy: barevné změny po otlačení nebo na řezu - neměnná, černající, hnědnoucí, modrající a nebo změny související se stářím – většinou je mladá plodnice světlejší nebo naopak tmavší než dospělá,
Utváření povrchu a obalů: bez obalů, s prstenem, s celkovou plachetkou, se šupinkami nebo s vlákny na povrchu klobouku a třeně, rýhování, hrboly, zvlnění,
Konzistence: měkká a šťavnatá, měkká a pružná, pružně pevná, kožovitá, korkovitá, dřevnatá, tvrdá, křehká, lámavá, kruchá, rozplývavá,
Velikost: velmi drobná (do 1-2 cm), malá (do 5-6 cm), střední (do 10-12 cm), velká (do 20-25 cm), obrovská (nad 25 cm ),
Výtrusonosná vrstva (hymenofor tj. vrstva nesoucí výtrusorodé rouško, obvykle na spodní straně plodnice): hladký, lupenitý, rourkatý, ostnitý, řasnatě zprohýbaný, nerozlišený – nelze poznat jeho umístění, a jeho zbarvení
Doba a délka růstu: druhy jarní, letní, podzimní či zimní a vytvářející plodnice efemerní (vyskytuje se po několik hodin nebo 1-2 dny), jednoleté, krátkodobé (vytrvává 1-2 týdny), jednoleté dlouhodobé (vytrvává několik týdnů až měsíců), jednoleté přezimující, vytrvalé,
Způsob růstu: jednotlivě, trsnatě (z jednoho místa), ve skupinách (po několika, ale ne z jediného místa), v houfech (plodnice pokrývají větší plochu), střechovitě nad sebou na dřevině,
Představujeme nyní rostoucí důležité a popřípadě hojně se vyskytující druhy. Pokud někdo chce uvedené houby sbírat pro kuchyň, musí i tyto uvedené druhy dobře znát a určit podle znaků.
Nikdy nepoužije houbu, má-li i třeba jen malou pochybnost!