preloader
   

Mykologická poradna


Místo konání: Langův dům, přízemí, Hluboká 66
Termín: léto/podzim 2022
Zodpovídá: Ing. Jiří Lederer

Muzeum Beskyd Frýdek-Místek otevřelo i letos v Langově domě, v sídle přírodovědného úseku muzea, mykologickou poradnu, kterou opět vede Ing. Jiří Lederer.

Že jde o aktivitu nanejvýš užitečnou a velmi přínosnou pro veřejnost, dokazuje přes šest stovek návštěvníků poradny. Návštěvnost poradny má vzestupný trend – fundované rady a vysoká odbornost Ing. Lederera nacházejí stále větší ohlas mezi milovníky houbaření. Další se obraceli na Ing. Lederera s mailovými dotazy, s velkým zájmem se setkaly i mykologické vycházky pro veřejnost, na které se můžete těšit i v letošním roce.
Přirozeným vyústěním činnosti mykologické poradny bude již tradiční výstava s názvem Živé houby v muzeu.

Kontakt: houby_poradna@muzeumbeskyd.com, popř. telefonicky na čísle 739 329 282 nebo 558 628 001, kl. 56.

Jaké houby kdy rostou? 
Co lze najít v květnu?
Co lze najít v červnu?
Co lze najít v červenci a srpnu?
Co lze najít v září?
Co lze najít v říjnu a listopadu?

Zajímavosti z mykologické poradny 2021

Letošní konec srpna a počátek září znamenaly i počátek hojného růstu hub. Pozná se to nejen v lese množstvím lidí, počty parkujících aut ve vyhlášených lokalitách, ale i zájmem o služby mykologické poradny Muzea Beskyd Frýdek-Místek.

Většina zájemců si nechává určit přinesené houby, aby si ověřili jejich jedlost. Zatím jedinou chybou v přinesených houbách byly přimíchané hřiby kříště (Caloboletus calopus), chutnající odporně hořce, mezi modráky, tedy hřiby kováře (Sutorius luridiformis), výborné jedlé houby.

Občas se ovšem v poradně objeví vzácnost nebo doslova rarita. A k tomu došlo právě nyní. Nejprve to byl korálovec bukový (Hericium coralloides). Vzácný druh vázaný na staré kmeny listnáčů, především buku. Roste na padlých tlustých kmenech anebo stojících položivých stromech. Na mladých neroste. Vypadá jako bílý mořský korál (obrázek č. 1). Je to sice jedlá houba, ale pro vzácnost by se měla chránit. Dva návštěvníci přinesli této houby větší množství z oblasti Visalají.

Podruhé byla donesena opravdová rarita - hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus). Tento druh je v České republice znám prakticky pouze z jižní části CHKO Beskydy, kde roste na několika lokalitách. Je to horský druh vázaný na staré smrkové a jedlové porosty na vápnitém podloží. Plodnice jsou veliké, povrch klobouku je šedorůžový nebo velmi světle béžový s růžovým nádechem anebo i červenavý (obrázek č. 2). Rourky jsou krvavě červené stejně jako celý třeň. Na řezu nemodrá anebo jen nepatrně (obrázek č. 3). Houba je příbuzná hřibu satanu (Rubroboletus satanas), který v CHKO Beskydy neroste, a je jedovatá. Druh byl nalezen v nejhořejší slovenské části obce Korňa nedaleko hranic s Českou republikou. Tento nález je významný proto, že lze podle něj předpokládat i jeho výskyt na české straně hranice, především v Klokočovské hornatině, tj. horském hřbetu mezi Bumbálkou a Konečnou jižně od údolí toků Bílé a Černé Ostravice. 

Text a foto: Ing. Jiří Lederer

​​​​​

Obrázek č. 1 - Korálovec bukový (Hericium coralloides)
 


Obrázek č. 2 - Hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus)


Obrázek č. 3 - Hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus)

 


Jdeme na houby

Pokud někdo sbírá houby pro kuchyň, musí vždy používat pouze ty druhy, které dokonale zná. A také pozná podobné nejedlé nebo dokonce jedovaté druhy.

Vždy by měl dodržovat tyto zásady:

1. sbírejte jen ty, které dokonale znáte,
2. nikdy neničte houby, které nesbíráte,
3. naučte se dokonale znát jedovaté a nebezpečné houby,
4. nebezpečné jsou i jedlé houby, pokud jsou zapařené, nahnilé nebo přestárlé,
5. starší plodnice nechte na místě, k jídlu nejsou a poslouží k rozmnožování,
6. sbírejte jen tolik, kolik spotřebujete,
7. sbírejte druhy rostoucí hojně, vzácné chraňte,
8. při sběru půdu nerozrývejte, nadměrně nepodupejte,
9. nasbírané houby dejte do vzdušné nádoby, v neprodyšné se mohou brzo zapařit,
10. naučte se znát více druhů hub, pomůže i mykologická poradna Muzea Beskyd, kam lze posílat dotazy i fotografie na adresu houby_poradna@muzeumbeskyd.com.

Druhy je nutné určovat a poznávat podle typických znaků a ne podle celkového vzhledu (například podle obrázku v atlasu). Na první pohled jsou si některé druhy dost podobné, například bíle nebo světle zbarvené jedlé žampióny (=správně pečárky) a některé jedovaté muchomůrky (všechny žampiony mají v mládí růžové a ve stáří čokoládově zbarvené lupeny, ale muchomůrky je mají vždy bílé).

Jakých znaků si na plodnicích hub všímáme:

Tvar: plodnice kloboukatá se třeněm (třeň centrální, excentrický nebo boční), bokem přirostlá bez třeně, kopytovitá, škeblovitá, jazykovitá, vějířovitá, polorozlitá, rozlitá, keříčkovitá, pohárkovitá, kulovitá, nepravidelně protáhle kulovitá

Barva: plodnice mohou mít všechny barvy od bílé až po černou, velmi obvyklé jsou hnědé, rezavé a šedé tóny, ale častá je červená, žlutá, mohou být i oranžové, rumělkové, modré,
Změny barvy: barevné změny po otlačení nebo na řezu - neměnná, černající, hnědnoucí, modrající a nebo změny související se stářím – většinou je mladá plodnice světlejší nebo naopak tmavší než dospělá,
Utváření povrchu a obalů: bez obalů, s prstenem, s celkovou plachetkou, se šupinkami nebo s vlákny na povrchu klobouku a třeně, rýhování, hrboly, zvlnění,

Konzistence: měkká a šťavnatá, měkká a pružná, pružně pevná, kožovitá, korkovitá, dřevnatá, tvrdá, křehká, lámavá, kruchá, rozplývavá,
Velikost: velmi drobná (do 1-2 cm), malá (do 5-6 cm), střední (do 10-12 cm), velká (do 20-25 cm), obrovská (nad 25 cm ),

Výtrusonosná vrstva (hymenofor tj. vrstva nesoucí výtrusorodé rouško, obvykle na spodní straně plodnice): hladký, lupenitý, rourkatý, ostnitý, řasnatě zprohýbaný, nerozlišený – nelze poznat jeho umístění, a jeho zbarvení

Doba a délka růstu: druhy jarní, letní, podzimní či zimní a vytvářející plodnice efemerní (vyskytuje se po několik hodin nebo 1-2 dny), jednoleté, krátkodobé (vytrvává 1-2 týdny), jednoleté dlouhodobé (vytrvává několik týdnů až měsíců), jednoleté přezimující, vytrvalé,

Způsob růstu: jednotlivě, trsnatě (z jednoho místa), ve skupinách (po několika, ale ne z jediného místa), v houfech (plodnice pokrývají větší plochu), střechovitě nad sebou na dřevině,

Představujeme nyní rostoucí důležité a popřípadě hojně se vyskytující druhy. Pokud někdo chce uvedené houby sbírat pro kuchyň, musí i tyto uvedené druhy dobře znát a určit podle znaků.

Nikdy nepoužije houbu, má-li i třeba jen malou pochybnost!




 


© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace