Přírodovědné poradny

Místo konání: Langův dům, přízemí, Hluboká 66
Termín: každé pondělí v době 9:00 – 12:00 hod. a 14:00 – 18:00 hod., případně po předchozí domluvě
Zodpovídá: RNDr. Jana Tkáčiková

Tradiční poradna pro určení vámi přinesených mechorostů. Determinace probíhá většinou pomocí mikroskopu a název druhu se zpravidla dozvíte na počkání. Mechorosty lze přinést v čerstvém stavu nebo vyschlé. 
V případě potřeby si lze domluvit určení mechorostů i v jiný všední den po dohodě s bryologem.

Kontakt: jana.tkacikova@muzeumbeskyd.com, popř. telefonicky na čísle 731 102 532.

Mechorosty jsou velmi nenápadnou skupinou živých organismů. Tyto na první pohled jemné a křehké organismy jsou ve skutečnosti překvapivě odolné a otužilé. Mechy najdeme takřka všude, od chladných hor až po suchá vyprahlá místa a dokonce plavou i na hladině stojatých vod. Chybí jen v mořích a oceánech. Pro snadnější orientaci mezi těmito převážně drobnými zelenými rostlinkami je dělíme podle míst, kde rostou – mechorosty lesní, vodní, bažinné, prameništní, rašelinné, luční a skalní. Mechorosty se z vědeckého hlediska dělí do tří skupin na hlevíky, játrovky a „pravé“ mechy.

Způsob sběru je u mechorostů velmi jednoduchý. Snažíme se sbírat vždy jeden druh (ne směsné porosty mnoha druhů). Rostliny odebereme v dostatečném množství (sbíráme bohatě a čistě), doklad by měl být max. velikosti dlaně u velkých druhů. Vzorek zabalíme do předem připraveného papíru nebo obálky na mechorosty a poznačíme si místo a podmínky, v nichž druh rostl. Bryolog potřebuje obvykle znát tyto údaje – podklad (kmen stromu, vlhká půda, kámen ap.), biotop (bučina, skalnatá step, louka ap.). Po návratu z terénu vzorky mechorostů rozložíme a necháme vysušit, což může trvat i několik dnů. Do připravených herbářových obálek sběry uložíme a obálku opatříme etiketou (schedou) s údaji o místě sběru, biotopu, datum sběru, nálezce a určení, o jaký se jedná druh. Takto upravené herbářové položky uložíme do vlastního herbáře nebo je poskytneme do veřejné herbářové sbírky.

Mechorosty jsou rostliny poměrně malých rozměrů, proto je nutné používat při jejich zkoumání zvětšovací pomůcky a přístroje. V terénu pozorujeme mechorosty pomocí 15–30x zvětšující lupy. Obtížnější skupiny určujeme pomocí mikroskopu. Mikroskopický preparát zhotovíme tak, že navlhčený mech upravíme do potřebného stavu (nařežeme lístky, strhneme lístky z lodyžky apod.) a dáme jej do kapky vody na podložním sklíčku. Pak ho přikryjeme krycím sklíčkem. Prostřednictvím mikroskopu jsme schopni vidět buňky, které tvoří pletivo lístku, charakter okraje lístku, znaky na tobolkách (poloha průduchů, stavba zubů obústí). Pro pozorování tvaru lístku a orientaci v mikroskopickém preparátu používáme celkové zvětšení 40x, pro posouzení tvaru buněk, jejich obsahu apod. zvětšení 100–200x. Pokud chceme kvalitně sledovat útvary na řezu lístkem nebo papily (výčnělky buněčné stěny), zvolíme zvětšení 400x.