Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Společenskovědní oddělení - významní frýdečtí rodáci


Óndra Łysohorský

Vlastním jménem Doc. PhDr. Ervín Goj (básník, překladatel, profesor) se narodil 6. července 1905 jako deváté a nejmladší dítě horníka Josefa Goje a jeho ženy Aloisie, roz. Palikové ve Frýdku v býv. Pražmově ulici pod poutním chrámem Navštívení Panny Marie. Rodný dům již nestojí, byl na poč. 80. let 20. století zbořen v důsledku pozemních úprav.

Łysohorský studoval ve Frýdku, Místku, Bohumíně a maturoval roku 1924 v Ostravě. Poté pokračoval ve studiu v Praze na německé univerzitě – obory: francouzština, němčina, filozofie, srovnávací literatura, dějiny umění. Doktorát získal v roce 1928. Ještě dva roky studoval češtinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Půl roku pobýval v Itálii v Římě a v Paříži na Sorboně.

Usadil na Slovensku, kde se v roce 1931 oženil s Marii, dcerou známého frýdeckého stavitele Antonína Bezděka. Působil jako středoškolský profesor na několika středních školách v Kremnici, Bratislavě, v letech 1935-1936 na něm. dívčím gymnáziu v Ostravě a opět se vrátil na Slovensko do Trnavy a Bratislavy.

V srpnu roku 1939 odešel přes Polsko do tehdejšího Sovětského svazu. Podle úředního příkazu se musel připojit k čs. vojenské jednotce, vedené gen. L. Svobodou, se kterou se dostal do internačního tábora. Zde pobyl devět měsíců než se dostal do Moskvy.

V letech 1940-1946 přednášel Łysohorský na První státní pedagogické vysoké škole němčinu a češtinu a také na Vojenské vysoké škole cizích jazyků. V době evakuace žil v Taškentu. V roce 1946 se vrátil do osvobozeného Československa - na Slovensko.

Působil opět jako profesor na gymnáziu v Bratislavě, v polovině 50. let se stal vedoucím katedry jazyků na Komenského univerzitě v Bratislavě. V roce 1960 byl jmenován docentem, o rok později je penzionován. Zemřel v Bratislavě 19. prosince 1989, jeho urna je uložena v rodinném hrobě na hřbitově ve Frýdku.

Tvorba Ó. Łysohorského

Ó. Łysohorský je tvůrcem laštiny - básnického jazyka, jenž si vytvořil na základě hornoostravského nářečí, použil však i nářečí opavské, v syntaxi a ve slovníku zase češtinu, polštinu i slovenštinu. Byl v podstatě trilingvní autor: tvořil v němčině, češtině a laštině.

První básnickou sbírku vydal v roce 1933 „Spiewajuco piaść“ (s předmluvou F. X. Šaldy), o dva roky později „Hłos hrudy“, v roce 1936 ještě „Wybrane wérše“. Za pobytu v SSSR mu vyšly čtyři básnické sbírky v ruských překladech (B. Pasternak, M. Cvetajeva. A. Achmatovová apod.): „Pesň o materi“, „Zemľja moja“, „Pesni o solnce i zemle“, „Stichotvorenija“.

Po válce mu v Československu vyšly tři antologie lašsky: „Aj łašské řeky płynu do mořa“, slovensky „Brázdou k vesmíru“ a česky „Jediný pohár“. V roce 1988 byla vydána pod patronací UNESCO souborná „Lašsko poezyja“, v níž jsou zahrnuty všechny básně v laštině od roku 1931 do roku 1977.

Větší ohlas si tvorba Łysohorského získala v zahraničí, jeho básně byly překládány hlavně do němčiny, angličtiny, francouzštiny, ale také do řečtiny či norštiny. O tom svědčí počet vydaných básnických sbírek od 60. let 20. století.

Óndra Łysohorský byl členem mnoha mezinárodních literárních organizací a společností, byl nositelem dvou čestných doktorátů za literaturu, v roce 1970 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu.

Jeho pozůstalost, která zahrnuje korespondenci, knihy, nábytek z pracovny, drobné trojrozměrné předměty z domácnosti, spravuje Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. V jeho prostorách na frýdeckém zámku je umístěna stálá expozice Památník Ó. Łysohorského. Je otevřena každý všední den od 8 do 15 hodin po předchozí domluvě termínu návštěvy.




zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB