Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Co lze najít v říjnu a listopadu?


V říjnu pokračuje sezóna růstu podzimních druhů hub, zejména těch, které běžní houbaři sbírají již od léta – některé hřiby, lišky, žampióny, ryzce a další. Skončil však již růst letních druhů, například většiny holubinek. Výbornými jedlými podzimními houbami s výskytem od září až do silných mrazů v listopadu jsou čirůvka fialová (Lepista nuda), čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva), čirůvka mlženka (Lepista nebularis). V této době hojně rostou strmělka přehrnutá (Lepista flaccida) i strmělka kyjonohá (Clitocybe clavipes). Hojněji než v září rostou také trsnaté líhy – líha nahloučená (Lyophyllum decastes), líha klubčitá (Lyophyllum fumosum) a líha srostlá (Lyophyllum connatum).

Chutná je v trsech na jehličnatých pařezech rostoucí třepenitka maková (Hypholoma capnoides). Vyrůstá od konce září také až do prvních silnějších mrazů. Má žlutý až žlutooranžový klobouk a modrošedé lupeny. Podobá se jí odporně hořká třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare), ta má lupeny ovšem žlutozelené. Na travnatých místech roste v tomtéž období místy velice hojně hnojník obecný (Coprinus comatus). Je chutný a v některých státech ho i pěstují. Musí se však zpracovat v den nálezu, protože by se zakrátko roztekl na černou kaši.

Málo známé, ale velice chutné, jsou některé podzimní šťavnatky. Pod modříny lze sbírat drobnou, ovšem v bohatých houfech rostoucí šťavnatku modřínovou (Hygrophorus lucorum). Má žluté plodnice, které vyrůstají pod modříny až do zimy, často jí lze najít i pod sněhem. Až po prvních mrazech začne růst šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus), drobná houba se žlutým třeněm a hnědým kloboukem. V Pobeskydí je vzácnější, v jižních a západních Čechách je hojná. Ve smrčinách roste místy velice hojně až masově šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus). Světle šedý klobouk je pokryt drobounkými černými šupinkami, třeň i lupeny jsou čistě bílé. Ve smíšených lesích roste šťavnatka diskovitá (Hygrophorus discoideus). Světle okrový klobouk s tmavším středem je slizký.

Na travnatých místech lze najít veliké plodnice běločechratky obrovské (Leucopaxillus giganteus), kde tvoří čarokruhy o velkém počtu plodnic. Průměr klobouku může mít přes 20 cm. Je celá bílá a voní trochu po hořkých mandlích.

Místy velice hojné jsou dvě drobnější čirůvky s výbornou chutí. Pod listnáči roste čirůvka šedožemlová (Tricholoma scalpturatum) s kloboukem béžovým s tmavšími hnědavými šupinkami. Pod borovicemi roste čirůvka zemní (Tricholoma terreum). Doporučovaná ke sběru a v Pobeskydí hojná je mohutná čirůvka topolová (Tricholoma populinum), rostoucí pod topolem černým. Její chuť je však nevalná a někdy trochu nahořklá.

Vzácně rostou na podzim v Pobeskydí vydatné a velice chutné houby čirůvka zelánka (Tricholoma equestre), čirůvka havelka (Tricholoma portentosum) nebo sluka svrasklá (Rosites caperata). V jiných částech Česka jsou ovšem hojnější a velmi oblíbené.

Ve všech lesích roste na podzim hojně až masově penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema) a také poněkud méně hojně penízovka máslová (Rhodocollybia butyracea).. Vyrůstá často i za suchého počasí. Ve smíšených lesích, hlavně pod buky, roste dosti hojně na dřevním opadu šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta). Plodnice se objevují pozdě na podzim a vyrůstají až do mrazů. Před použitím je lépe slizkou pokožku klobouku sloupnout. Je vhodná do směsí a k naložení.

Až po prvních hodně chladných dnech nebo prvních mrazících začnou růst typické pozdně podzimní a zimní houby, které mohou při mírné zimě vyrůstat až do jara. Nejznámější houbou je penízovka sametonohá (Flammulina velutipes). Drobná dřevokazná houba rostoucí většinou v bohatých trsech. Je prakticky nezaměnitelná a má léčivé účinky. Ve východní Asii se pěstuje ve velkém. U nás je některými houbaři vyhledávaná a je nazývána vánoční houbou. Druhou známou houbou, která se pěstuje ve velkém měřítku v mnoha státech světa je hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). I tato houba má léčivé účinky a z jejích plodnic se vyrábí řada přípravků. V přírodě ji lze najít na živých i mrtvých listnatých dřevinách, nejvíce na buku, ořešáku královském, lípách, vrbách, olších a mnohých jiných. Může tvořit trsy i několik kilogramů těžké. Klobouky mívají barvu světle hnědou až béžovou (typická forma) nebo modravou až světle fialovou (forma holubí, dříve vedená jako samostatný druh hlíva holubí - Pleurotus columbinus). V nahromaděném opadu v listnatých lesích začíná místy hojně vyrůstat drobná kržatka zimní (Tubaria hiemalis). Plodnice se objevují až po prvních mrazech, jsou celé rezavé a mají velmi příjemnou vůni i chuť.

Je třeba ovšem sbírat pouze ty druhy, které dobře poznáte. Nelze spoléhat pouze na obrázky. V případě nejasností je Vám k dispozici mykologická poradna Muzea Beskyd Frýdek-Místek.

Text a foto: Ing. Jiří Lederer




zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB