Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Co lze najít v květnu?


V druhé polovině května lze již najít celou řadu druhů hub. Kromě nejedlých vytrvalých plodnic - například chorošů, rostou i houby jedlé, ale i některé při požití nebezpečné. Důležité a běžné druhy hub představíme. V tomto období lze najít ještě druhy jarní, jejichž růst pomalu končí, ale i druhy letní, které se začínají na příhodných místech objevovat. Rostou také ty druhy, které rostou po celou sezónu, tedy od časného jara do pozdního podzimu.

Kam na houby teď? Na počátku sezóny rostou houby především v teplých okrajích listnatých a smíšených lesů, v parcích a zahradách, v porostech okolo potoků a na travnatých místech. V hlubokých a hustých jehličnatých lesích a na horách zatím nerostou nebo jen výjimečně, půda se zde ještě dostatečně neprohřála.

Na vhodných místech lze sbírat smrže – vynikající jedlé houby, především smrž jedlý – Morchella esculenta a smrž vysoký – Morchella elata. Klobouk je špičatý pokrytý nepravidelnámi propadlinami s ostrými okraji. Roste také ovšem silně jedovatý ucháč obecný – Gyromitra esculenta, ten má klobouk pouze zprohýbaný bez ostrého ohraničení.

Na černém bezu roste ucho jidášovo – Hirneola auricula-judae, které má tvar ušního boltce. Je to jedlá houba ve východní Asii vysoce ceněná.

Na různých dřevinách lze najít nápadné chorošovité houby: sírovec žlutooranžový – Laetiporus sulphureus a choroš šupinatý – Polyporus squamosus. Oba druhy jsou v mládí jedlé, avšak vhodné jen pro speciální úpravu.

Květen je také hlavní dobou růstu čirůvka májovky – Calocybe gambou, lidově zvané májový hříbek. Masité plodnice mají bílé lupeny a velmi příjemnou okurkově moučnou vůni. Jedná se o jedlou a houbaři často sbíranou houbu. Na travnatých místech už roste i pečárka (=žampion) letní. Má prsten a v mládí růžové a ve stáří čokoládové lupeny. Místy roste masově chutná polnička ranná – Agrocybe praecox. Je celá světle hnědá s lupeny tabákově zbarvenými a má silnou houbovou vůni. Sbírat ji však může jen ten, kdo jí opravdu zná.

Na pařezech listnáčů roste i chutná opeňka měnlivá – Kuehneromyces mutabilis. Roste v trsech a má okraj klobouku vždy tmavší. Na pařezech roste také v trsech více do žluta zbarvená třepenitka svazčitá – Hypholoma fasciculare. Ta však chutná odporně hořce.

Pod trnkou, hlohem nebo švestkou roste jedlá závojenka podtrnka. Má růžové lupeny a příjemnou moučnou vůni. Ke sběru ji nelze běžně doporučit pro možnou záměnu s velice podobnými jedovatými závojenkami, například současně rostoucí závojenkou jarní – Entoloma verna.

Očekávané oteplení umožní růst také hřibovitým houbám a holubinkám. Hřib kovář – Boletus luridiformis, lidově zvaný modrák či sinol, bude nejčastějším nálezem. Je chutný použitelný na všechny úpravy. Je ovšem nutná delší tepelná úprava. Na vhodným místech roste už hřib dubový – Boletus reticulatus, krásná a vynikající jedlá houba. Na prosvětlených okrajích a nejvíce v parcích především pod lipami poroste také holubinka doupňáková – Russula grisea, chutná holubinka s šedomodrým kloboukem a smetanově zbarveným výtrusným prachem.

Rostou již také další druhy, které jsou pro běžného houbaře méně významné, jako například penízovka dubová – Gymnopus dryophilus, penízovka nahloučená – Gymnopus acervatus, štítovka jelení – Pluteus cervinus, hnojník třpytivý – Coprinellus micaceus, hnojník ikoustový – Coprinopsis atramentaria a další. Hnojník inkoustový je zajímavý tím, že, i když ke sběru neláká, je jedlý, ovšem po požití s alkoholem dojde k prudké otravě. Roste také už i květnatec Archerův – Clathrus arterii, přistěhovalec z Austrálie podobný červené chobotnici. V následujících týdnech bude počet rostoucích druhů narůstat.


Text a foto: Jiří Lederer




zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB