Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Aktuální nálezy (6. 6. 2016)


Současné počasí růstu hub stále přeje. Je poměrně teplo a občas i vydatně zaprší a tak se houbařská sezóna slibně rozvíjí. Mnozí již nosí plné či aspoň poloplné košíky. Skončil již růst časně jarních druhů a objevují se i druhy typicky letní.

Na loukách i pastvinách rostou pečárky (žampióny). Čarokruhy vytváří chutná pečárka polní (1). Na podobných místech rostou i podobné druhy. Bedla zardělá (2) je zaměňována za žampióny, má však trvale bílé lupeny. Naštěstí je jedlá. Podobná je i polnička raná (3) nebo hnojník inkoustový (4). Tento hnojník však v  kombinaci s alkoholem způsobuje nepříjemné otravy.

Místy se hojně vyskytuje límcovka vrásčitoprstenná (5). Jedná se o jedlou houbu s velkými plodnicemi, která se občas i pěstuje. Hnědý typ se v úplném mládí podobá mladým hřibům. Límcovka má však naspodu klobouku fialové lupeny. K jídlu neláká její příbuzná límcovka měděnková (6).

Na okrajích lesů a v parcích roste již celá řada holubinek. Rostou jedlé a chutné druhy, např. holubinka doupňáková, trávozelená (7), žloutková (8) a další. Rostou také nejedlé holubinky, palčivé či nepříjemně páchnoucí, například holubinka hřebílkatá (9). Ta roste dost často i v městských parcích. V lesích už rostou některé jedlé ryzce, například ryzec kafrový (10). Má intenzívní aroma, takže je vhodný do jen směsí. Holubinkám jsou podobné jedlé tmavobělky, například tmavobělka rýhonohá (11). Radost dělají houbařům už i hřibovité houby, místy lze nasbírat i plný košík. Rostou například hřib dubový (12), h. kovář, h. hnědý, h. žlutomasý, kozák březový, křemenáč osikový, k. březový nebo klouzek obecný (13).

Na loukách lze sbírat pýchavky, které jsou jedlé a chutné pokud jsou uvnitř bílé. Mezi časté druhy patří pýchavka stlačená (14) a p. dlabaná (15).

Od jara do podzimu roste místy častá hlíva plicní (16). Je dosti podobná silněji masité hlívě ústřičné. Ta ovšem v přírodě roste až v chladnějším období roku (podzim nebo mírná zima). Mezi jedlé dřevožijné houby patří i sírovec žlutooranžový (17), který lze použít jen mladý. V úplném mládí se mu podobá nejedlý hnědák Schweinitzův (18). Mladý je žlutý a teprve stářím zhnědne.

V současnosti roste mnohem větší množství jedlých druhů hub, ale také druhy nebezpečné. Proto pro kuchyň sbíráme jen to, co dokonale znám. A hlavně je nutné zároveň znát podobné druhy, které mohou být při nepozorném sběru zdrojem potíží po požití.


Text a foto: Jiří Lederer



zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB