Polski






Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Aktuální nálezy (23. 5. 2016)


Stále rostou druhy hub z minulého týdne - májovky, podtrnky, pečárky (žampióny), kováře a další. Nově byly nalezeny další jedlé druhy. Polnička raná (1) roste ve světlých listnatých lesích v místě s nahromaděním opadu – listí a větviček. Na stejných místech vyrůstá místy velmi hojně penízovka dubová (2). Používají se pouze klobouky. Je to sice drobná houba, ale protože jich je většinou velké množství, dá se jich nasbírat dostatek.

Na různých dřevinách lze nalézt sírovce žlutooranžového (3). Pokud jsou plodnice mladé a měkké tak, že lze do nich zapíchnout prst (jako do másla), jsou jedlé a dobré. Používají se pod maso, do sekaných směsí a na guláš. Podle znalců jsou nejchutnější plodnice ze slivoní a hrušní.

Na loukách, okolo kompostů a na místech, kde je v půdě hodně živin, rostou kukmák okázalý (4) a pečárka (žampion) dvouvýtrusný (5). Kukmák má růžové lupeny, světlý klobouk (tím připomíná žampion), ale třeň je bez prstenu. Je to jedlá houba podprůměrné kvality. Pečárka dvouvýtrusná má růžové lupeny, které stářím zhnědnou, třeň s prstenem a hnědě šupinkatý klobouk. Jedná se u vynikající jedlý druh.

V lesích a parcích se objevují další hřibovité houby. Byl už hlášen nález hřibů dubových (6) a kozáků březových (7). Jsou to jedlé, všeobecně známé druhy. Objevují se i první holubinky. Většinou pod břízou vyrůstá holubinka trávozelená (8). Klobouk je různě intenzivně zelený a lupeny smetanově zbarvené. Na okrajích lesů, s oblibou pod lípami, roste holubinka doupňáková (9). Ta má klobouk šedomodrý nebo šedý. Obě holubinky mají mírnou nasládlou chuť a jsou jedlé.

Text a foto: Jiří Lederer



zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB