Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Aktuální nálezy (16. 5. 2016)


Skončil již růst zimních a časně jarních hub - kržatky zimní, penízovky sametonohé a penízovky smrkové. Stále roste hojně jedlé ucho Jidášovo. Ještě také rostou jedlé smržovité houby – smrž špičatý, smrž obecný a smrž vysoký. Kačenka česká již růst přestala. Nově se objevil kališník obecný (1). Kvalitou se blíží smržům. Roste často ve skupinách a houfech - na jednom místě i desítky plodnic.

Ještě stále lze nalézt i čirůvku májovku a závojenku podtrnku, která teď roste hojně pod slivoněmi v zahradách i na holé půdě (2). Stále častěji se objevují i pečárky (žampióny), hlavně pečárka letní a pečárka ovčí. Poměrně hojně začala vyrůstat i pečárka zápašná (3), která se pozná hlavně podle chromově žlutého zbarvení báze třeně (nohy) po poranění. Má výrazný pach po jodoformu, který se zintenzívní při tepelné úpravě. Její konzumace může způsobit zažívací potíže. Lze jí najít velmi často v městských parcích. Místy roste hojně i polnička tuhá (4) a polnička časná (5), obě jsou jedlé. Ve světlých lesích a okrajích smrčin lze najít jedlou tmavobělku žlutavou (6). Má medově zbarvený klobouk a bílé (!) lupeny. Na průřezu je dužnina v klobouku bílá a v třeni tmavě hnědá až skoro černá.

Houbaře potěší i nálezy jedlých hřibovitých hub. V současnosti je třeba hledat hlavně na okrajích lesů, ve světlých hájích a i v parcích. Rostou již hřiby kováře (7, 8), a to i v Moravskoslezských Beskydech. Byl nalezen i křemenáč osikový (9). Brzo začnou růst i jiné, v nejbližším období to bude hřib dubový, kozák březový a hřib žlutomasý (babka).

Roste i zajímavý jedlý choroš štětičkatý (10, 11, 12). Jde o dřevožijnou houbu, která tvoří v půdě hlízovité útvary (sklerocia), z kterých pak vyrůstá plodnice. V jižní Evropě jsou sklerocia přinášena domů a sklízejí se plodnice postupně z něho vyrůstající. Mezi dřevožijné houby patří i jedlá penízovka červenonohá (13) a helmovka tuhonohá (14). Obě jsou drobné houby rostoucí v trsech a houfech, často mnoho desítek plodnic na jednom místě. Používají se pouze kloboučky.

Roste také čechratka podvinutá (15, 16). Dříve byla považována za chutnou jedlou houbu. Dnes je nutné před její konzumací důrazně varovat. Obsahuje látky vyvolávající u některých lidí obranné reakce, které mohou skončit i úmrtím.

Text a foto: Jiří Lederer




zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB