Polski






Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Aktuální nálezy (31. 10. 2016)


Houby po zářijovém útlumu začaly opět hojně růst. V lesích i mimo les lze najít celou řadu jedlých druhů, některých i velké množství.

Václavky rostou většinou v druhé polovině září. Letos ovšem rostly již na přelomu srpna a září. Nyní se ovšem objevuje druhá vlna jejich masového růstu. I v okolí Frýdku-Místku lze najít veliké množství václavky smrkové (1). Všude také roste hřib sametový (2), občas nazývaný „podzimní babka“. Rostou ještě i další hřiby – h. hnědý, h. smrkový, křemenáč osikový a kozák březový. Od léta se stále hojně objevují jedlé bedla vysoká (3) a b. červenající (4). Nesmí ale zaměnit za nejedlé a mírně jedovaté b. zahradní (5, 6) a b. ostrošupinnou (7). Na travnatých místech – zahradách, parcích, hřištích a sídlištích lze najít velice často hnojník obecný (8). Ten lze použít pro kuchyň jen zcela mladý, kdy je celý čistě bílý. Roste od léta, ale na podzim roste nejvíce.

Mezi typické podzimní houby patří jedlé čirůvky- č. fialová (9) a č. dvoubarvá (10). Obě patří mezi nejchutnější jedlé houby. Pro určité způsoby úpravy lze použít často masově rostoucí strmělku mlženku (11) a s. přehrnutou (12). Dnes jsou oba druhy řazeny mykology také mezi čirůvky. Pro znalce je velice chutná čirůvka zemní (13), tvoří čarokruhy pod borovicemi či smrky kde roste i několik stovek plodnic. Podobné čirůvkám jsou další jedlé druhy – strmělka číškovitá (14), tmavobělka rýhonohá (15), líha nahloučená (16). Poslednímu druhu je příbuzná líha srostlá (17), dnes považována za nejedlou. Především v lesích pod buky roste chutná šupinovka šedohlínová (18), pokožku klobouku je nutno před použitím sloupnout. Ve smrkových lesích roste občas masově šťavnatka tečkovaná (19) a na loukách šťavnatka luční (20). Obě šťavnatky jsou jedlé. Límcovka vrásčitoprstenná (21) je mohutná jedlá houba, lze ji najít v zahradách, záhonek s namulčovanou borkou nebo na polích, kde byla zaorána sláma. Na smrkových pařezech lze sbírat trsy třepenitky makové (22). Její lupeny mají barvu máku. Poror na záměnu za odporně hořkou třepenitku svazčitou, která má lupeny žlutozelené. Nalezeny byly i první penízovky sametonohé (23) a hlíva ústřičná (24). Tyto dva druhy rostou dlouho po pozdního podzimu a i v průběhu mírné zimy.

V minulém týdnu byla v katastru Ostravice nalezena i vzácnost – bedlovnice zlatá (25). Je to mohutná houba, která může mít průměr klobouku až 25 cm. Je jedlá, ale pro vzácnost by se měla chránit. Její nálezy by měly být zdokumentovány, například podáním zprávy Muzeu Beskyd Frýdek-Místek.


Text a foto: Jiří Lederer



zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB