Polski






Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Aktuální nálezy (3. 10. 2016)


V uplynulém týdnu houby rostly poměrně málo. Podle informací České mykologické společnosti téměř přestaly růst, až na výjimky, všude v Česku. Přesto se dají v Beskydech nějaké jedlé i zajímavé druhy hub najít. Nejvíce hub roste na vlhkých místech – v údolích potoků, v mechatých podmáčených lesích a v okolí rašelinišť.

Většina druhů hřibů se teď najde pouze minimálně. Hřib smrkový, h. hnědý i h. kovář se najdou pouze ojediněle. O něco více roste hřib sametový (1) a h. žlutomasý. Minimálně rostou i jedlé holubinky, muchomůrky – např. růžovky - i pečárky (žampióny). Dosti hojně rostou lišky – nálevkovitá i obecná.

Roztroušeně roste hlíva plicní (2), jedlá dřevokazná houba příbuzná hlívě ústřičné. Na některých místech s větším množstvím padlého dřeva lze nasbírat i několik kilogramů této hlívy. Mezi vzácnější jedlé houby patří rudoušek uťatý (3, 4). Mezi velmi chutné houby patří slizák mazlavý (5). Tuto houbu však sbírá málokdo. Mezi dobré jedlé huby patří i líha nahloučená (6), která roste v trsech, které mohou vážit i několik kilogramů. Méně známá je opeňka měnlivá (7). Roste na dřevu listnáčů. Klobouky jsou výborné na polévku. Svým vzhledem k jídlu neláká strmělka číškovitá (8), i když jde o jedlou houbu.

Mezi typické podzimní houby patří některé čirůvky. Teď rostou hojně nejedlé čirůvka hnědožlutá (9) a č. kravská (10). Bílá líha srostlá (11) je dnes považována za nejedlou, i když se dříve běžně pro kuchyň sbírala. V trávnících roste hojně sněhobílá voskovka panenská (12). Na okrajích cest roste zajímavá, fialově zbarvená vláknice zemní liláková (13). Je jedovatá. Ještě stále hojně roste hořce chutnající hřib kříšť (14). Mnohými houbaři je nesprávně nazýván satanem. Bedla ostrošupiná (15) je mírně jedovatá a může způsobit nepříjemné zažívací potíže. Roste často na okrajích cest, v místech s nakupeným lesním opadem nebo v kopřivách. Při nepozorném sběru hrozí záměna za jedlé druhy bedel, hlavně bedlu červenající a b. vysokou.

Při současném ochlazení se růst letních druhů již asi neobnoví. Ovšem začnou růst typické podzimní houby, mezi kterými je celá řada chuťově vynikajících druhů.

Text a foto: Jiří Lederer



zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB