Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Aktuální nálezy (5. 9. 2016)


Září je obdobím růstu velmi oblíbených jedlých hub – václavek. Václavky jsou dřevokazné houby, které rostou hojně na mrtvém dřevu listnáčů i jehličnanů. Některé druhy mohou parazitovat na živých stromech, které jsou většinou nějak oslabené, buď klimatickými výkyvy (sucho, namrznutí) nebo růstem v nevhodných podmínkách. Parazitace může vyústit až v odumření dřeviny.

V České republice roste pět druhů václavek, které mají prsten na třeni. Jejich přesné určení je obtížné, protože jsou si vzhledově velice podobné. Určení je většinou možné pouze u mladých plodnic. Z hlediska houbařského to však není nezbytné – všechny druhy jsou po důkladné tepelné úpravě jedlé a vcelku chutné. I když existují velké rozdíly v oblibě - jsou houbaři, kteří václavky vyhledávají (jsou známi někteří, kteří v době růstu václavek vyrážejí na jejich sběr a jinak na houby nechodí), ale i někteří, kteří václavky vůbec nesbírají, přestože jde o vášnivé houbaře. V každém případě je nutné všechny václavky určené ke konzumaci dobře tepelně upravit (aspoň 20 minut), protože obsahují termolabilní látky způsobující za syrova potíže. I tepelně upravené václavky mají dosti specifickou chuť, takže se nejlépe uplatní v chuťově výrazném jídle (houbový guláš, jako ovar apod.) nebo naložené ve sladkokyselém nálevu. Někomu na václavkách vadí obsah slizových látek, které se v nálevu uvolní a způsobí zhoustnutí nebo až zrosolovatění nálevu. Někteří konzumenti však právě toto oceňují.

Nejběžnějším druhem na Frýdecko-Místecku je václavka smrková (1, 2). Roste nejvíce v jehličnatých lesích s kyselou půdou hlavně na dřevě jehličnanů, ale nevyhýbá se ani listnáčům. Podobná jí je václavka severská (3,4,5). Roste spíše ve vyšších polohách na dřevě jehličnanů.

Častěji na listnáčích než na jehličnanech roste václavka hlíznatá (6,7). Obvykle tvoří menší trsy a může růst i jednotlivě, zdánlivě ze země ze dřeva ukrytého v půdě. Na třeni i prstenu mívá žlutá vlákna. Některé typy mají i žlutý klobouk (7). Velice podobná jí je václavka cibulkotřenná (8). Odlišná je ekologicky a typické plodnice lze rozpoznat pouze v nejútlejším mládí.

Václavka obecná (9) roste jednotlivě nebo v malých skupinách a preferuje listnáče v teplejších polochách.

Václavky smrková, severská a hlíznatá se na Frýdecko-Místecku vyskytují celkem hojně. Václavka cibulkotřenná celkem vzácně v horách. O výskytu v. obecné v bezprostředním okolí Frýdku-Místku nejsou zprávy, roste ale např. Poodří, na střední a jižní Moravě.

Mnozí houbaři si pletou václavky s některými šupinovkami. Pro kuchyň často sbírají jako václavku šupinovku kostrbatou (10, 11). Naštěstí jde o jedlou, vcelku chutnou houbu. Má klobouk i dužninu žlutou a výtrusy hnědorezavé. Šupiny na klobouku jsou pevně přirostlé. Všechny václavky však mají výtrusy bílé a šupinky na klobouku se setřou velmi snadno (někdy i samovolně při deštích).


Text a foto: Jiří Lederer



zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB