Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Aktuální nálezy (22. 8. 2016)


Letošní sezóna je opravdu bohatá. Růst hub je velice hojný a tak každý houbař si z lesa nese bohatý úlovek, přesto že aut okolo lesních sinic a cest je opravdu mnoho. Rostou hojně hřibovité houby (hřib smrkový, h. hnědý, h. žlutomasý, h. osmahlý i h. ojíněný). Velmi často lze nalézt kozáky a křemenáče. Roste také velké množství muchomůrky růžovky. Velké je druhové bohatství holubinek. Mnoho plodnic s různě pestře zbarvenými klobouky utváří obraz mykoflóry našich lesů těchto dnů. V mykologické poradně se objevuje mnoho druhů jedlých hub, jejichž jedlost si chtějí houbaři ověřit. Občas se tady objeví i druhy vzácné a zajímavé, někdy jde doslova o rarity. Velkým přínosem pro poznávání mykoflóry širšího okolí je pozorný houbař či milovník přírody, který rozpozná „divnou“ nebo nezvyklou houbu a přinese jí do mykologické poradny Muzea Beskyd Frýdek-Místek. Některé tyto vzácné druhy, které se v poradně objevily, si dnes představíme.

Velikou vzácností je hřib Moserův (1). V České republice byl zatím nalezen pouze v CHKO Beskydy na Vsetínsku, kde je znám asi ze 4 – 5 lokalit. V červené knize hub ČR je uveden jako kriticky ohrožený. Do poradny byl donesen z oblasti Soláně. Je to nejpestřejí zbarvený hřib u nás. Klobouk má červený, rourky a horní část třeně jsou krvavě červené a báze třeně je nahnědlá. Na průřezu je bazální část vínově zbarvená.

Vzácný je i hřib přívěskatý (2). Byl donesen z Chlebovic. Má hnědý klobouk, žluté rourky a horní část třeně. Dolní část třeně je hnědavá a dole prodloužená v řepovitý přívěsek. Dužnina je žlutá a modrá jen nepatrně. V České republice roste roztroušeně v teplejších krajích. V Červené knize je uveden jako ohrožený.

Hřib horský (3) roste hojněji jen v Beskydech a na Šumavě, jinde jde o raritu. Celá plodnice je plavě zbarvená a dužnina na řezu nemodrá. Byl nalezen v jižní části Čeladné a hřebenových partijích okolo Bílého Kříže a Konečné.

Hřib medotrpký (4) má šedobéžový klobouk, žluté rourky i třeň a silně modrá. Roste nehojně až roztroušeně pod lípami a duby. Byl nalezen ve Skalici, ale znám je i Novojičínska a Poodří. Chuť má nejprve sladkou, ale po chvíli v ústech zhořkne.

V horských lesích roste nehojně zajímavá hřibovitá houba podobná černé šišce a podle toho má i jméno – šiškovec černý (5). Je jedlý, ale jeho vzhled od sběru odrazuje. V Beskydech je nalézán pouze občas a ne každý rok.

Hřib červený (6) roste ve skupinách nejčastěji v parcích a zahradách pod lipami a duby. Není úplně vzácný, ale je to houba velice úhledná.

Maličké plodnice o velikosti 2 – 3 cm má kukmák nejmenší (7). Klobouk je bílý, lupeny růžové a na bázi třeně je našedlá pochva. Roste v trávnících většinou jednotlivě. V červené knize je uveden jako ohrožený. Byl nalezen na Starých Hamrech a v Pržně.

Helmovka medonohá (8) roste nehojně v trsech na listnatém dřevě. Má hnědý klobouk a třeň nahoře světlý a dole hnědý. Je to houba velice úhledná. Byla nalezena v oboře na Hukvaldech a na břehu Bílé Ostravice.

Hlíva nálevkovitá (9) roste v přírodě velmi vzácně na listnatém dřevě, nejvíce v lužních lesích. Některé kmeny se pěstují, protože se jedná o velice chutnou houbu. V kultuře převládá kmen se žlutým kloboukem, v přírodě je celá plodnice krémově zbarvená. Do poradny byla tato hlíva přinesena z Těrlicka.

Hlíva hnízdovitá (10) je celá pěkně zlatožlutá. Roste vzácně ve skupinách a trsech na dřevě listnáčů i jehličnanů. I když vypadá velmi hezky, je nejedlá. Plodnice odporně páchnou po sirovodíku (zkažených vejcích).

Mezi vzácnější chorošovité houby lze počítat i druh ďubkatec smrkový (11). Je to parazit nebo saprofyt rostoucí na bázích kmenů oslabených nebo odumírajících smrků. Plodnice byly doneseny z Fryčovic – Zámrklí.

Jsou houby, které nemají ani klobouk ani třeň. Mezi takové patří například černorosoly. Mají chrupavčíté až rosolovité plodnice různých barev (bílá, růžová, hnědá, černá). V červeném seznamu jako ohrožený je uveden černorosol chrupavčitý (12). Roste na velmi vlhkých místech na silně rozloženém dřevě listnáčů. Druh byl nalezen v Bašce v údolí Bystrého potoka. Druhým vzácným druhem je černorosol kmenový (13). Nalezen byl na úpatí Velkého pahorku v Janovicích.

Jako malinká hadovka smrdutá vypadá vzácnější psivka obecná (14). Zralá plodnice pachem láká hmyz, který roznáší výtrusy po okolí. Psivka rostla v Raškovicích v lokalitě Kršle II. Na Ostravsku se velice vzácně najde i psivka Ravenellova, která má třeň celý červený. Její nálezy by se měly hlásit a evidovat.

Měcháč písečný (15) je vzácná břichatka, která je nejedlá. Většinou roste na písčitých místech. Je nejedlá. Do poradny byl přinesen z oblasti Jesenicka, ale na Ostravsku se tento druh našel na písčitém důlním odvalu (halda Lučina).

Do Mykologické poradny Muzea Beskyd Frýdek-Místek lze donést jedlé druhy nebo druhy hub, které potřebuje nálezce určit. Donesením nalezených vzácných druhů lze významně přispět k poznávání naší mykoflóry.


Text a foto: Jiří Lederer



zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB