Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Aktuální nálezy (8. 8. 2016)


Po bohatém růstu se zdá, že růst hub není tak hojný. Přesto nosí houbaři do poradny i zajímavé úlovky.

Měcháč písečný (1) je vzácná břichatka, která je nejedlá. Většinou roste na písčitých místech. Je nejedlá. Velmi nápadná je běžná čechratka černohuňatá (2). Roste vždy v blízkosti starých smrkových pařezů. V atlasech je udávána jako jedlá, ale chuť má nakyslou a trpkou. Stále vzbuzuje pozornost nález květnatce Archerova (3), původem z jižní polokoule, ale dnes v okolí zcela běžný. Mezi různými druhy pečárek (žampiónů) se v poradně objeví i bedla zardělá (4). Má trvale bílé lupeny, takže to nemůže být žampión. Naštěstí je to jedlá houba. Hojně roste už i bedla vysoká (5). Rostou i podobné druhy bedla červenající (12), která na řezu červená a roste převážně v jehličnatých a smíšených lesích. Na travnatých místech roste podobná bedla vyniklá (13). Klobouk má místo hrubých šupin pokrytý jemnými vlákny. V poradně se objevila i bedla zahradní (14), která se s bedlou vysokou zaměňuje. Záměna může být ovšem nebezpečná – bedla zahradní je mírně jedovatá. Z oblasti Chlebovic byl donesen vzácný hřib přívěskatý (6). Je hnědý s hnědavým třeněm na bázi, kde je zakončen špičkou a kořenujícím přívěskem. Také hřib koloděj (7) – modrající hřib se síťkou na třeni byl donesen několikrát. Velmi hojně se přináší hřib kovář (8), který má na třeni zrníčka. Velmi nepříjemná je záměna modrajících hřibů za hřib medotrpký (15). Chuť má nejprve sladkou a po chvíli odporně hořkou. Klouzkům příbuzný a velice chutný je slizák mazlavý (9). Začaly také růst lišky, lidově zvané kuřátka. Objevila se i liška ametystová (10), která má klobouk pokrytý fialovými šupinkami. Podobá se běžné lišce obecné (15) a lišce bledé. V bučinách roste více oranžová liška Friesova (16). Všechny tyto lišky jsou jedlé. Jako skutečná kuřátka jsou nalézány houby, které mají plodnice ve tvaru keříčků. Méně častá jsou velká kuřátka, například kuřátka zlatá (11). Hojné ve smrčinách jsou drobná kuřátka Invallova (18). Kuřátka jsou nejedlá. Kuřátkům podobný je nejedlý, velice hojný krásnorůžek lepkavý (19).




zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB