Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Aktuální nálezy (9. 5. 2016)


V současnosti doznívá růst zimních a časně jarních hub, např. kržatky zimní (1), penízovky sametonohé (2) a penízovky smrkové (3). Letošní vcelku pro růst hub příznivé podmínky umožnily celkem bohatý růst jarních hub. Hojně roste na různých dřevinách jedlé ucho Jidášovo (4). Nesmí se však zaměnit za bolcovitku mozkovitou (5), která je tuhá a nejedlá. Rostou také jedlé smržovité houby – smrž špičatý (6), který roste s oblibou na namulčované kůře, smrž obecný (7), rostoucí na okrajích lesů, parcích a zahradách a kačenka česká (11), která roste ve světlých a teplých hájích. Jako vzácnost byl nalezen i smrž polovolný (8). Smrže se ovšem nesmí zaměnit za jedovatého ucháče (9). V trávě lze nalézt i jedlou destici chřapáčovou (10).

Rostou také kloboukaté houby. Mezi chutné jedlé houby patří čirůvka májovka (12) a závojenka podtrnka (13). Obě mají krásnou moučnou vůni. Podtrnka roste vždy jen pod hlohem, trnkou nebo švestkou. U této podtrnky hrozí záměna za jedovatou závojenku jarní (14). Objevují se i pečárky (žampióny) – pečárka letní (15) a pečárka ovčí (16). Mezi dřevokazné houby patří chutná opeňka měnlivá (17), která má však hořce chutnajícího dvojníka – třepenitku svazčitou (18). Drobný hnojník třpytivý (19) je sice jedlý, ale ke sběru neláká. Jedlá štítovka jelení (20) je vydatná houba, která roste od jara hojně až do podzimu. Zcela mladý choroš šupinatý (21) je také jedlý. Jemu podobný a na stejných místech rostoucí je nejedlý choroš voštinovitý (22).

Občas vyrostou na jaře i podzimní druhy hub. Po dubnovém ochlazení, které následovalo po teplém období, vyrostly pozdně podzimní výtečné jedlé čirůvky dvoubarvé (23).

Stále však platí – pro kuchyň sbíráme jen ty druhy, které dokonale známe. Záměna za jiný druhy by mohla být totiž velmi nepříjemná.

Text a foto: Jiří Lederer



zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB