Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Mykologická poradna


Ing. Jiří LedererOd pondělí 15. května 2017 Muzeum Beskyd Frýdek-Místek opět otevírá v Langově domě, v sídle přírodovědného úseku muzea, mykologickou poradnu pro všechny houbaře. Odborník Ing. Jiří Lederer vám bude k dispozici vždy v pondělí od 9.00 do 12.00 a od 13.00 do 16.00 hodin. Mykologická poradna bude probíhat do konce října.

Dotazy i fotografie hub je možno zaslat na e-mail: houby_poradna@muzeumbeskyd.com nebo na telefon 739 329 282.


Nálezy hub v roce 2016

Aktuální nálezy 31. 10. 2016Aktuální nálezy 9. 5. 2016

Aktuální nálezy 16. 5. 2016

Aktuální nálezy 23. 5. 2016

Aktuální nálezy 30. 5. 2016

Aktuální nálezy 6. 6. 2016

Aktuální nálezy 13. 6. 2016

Aktuální nálezy 20. 6. 2016

Aktuální nálezy 27. 6. 2016

Aktuální nálezy 11. 7. 2016

Aktuální nálezy 25. 7. 2016

Aktuální nálezy 8. 8. 2016

Aktuální nálezy 22. 8. 2016

Aktuální nálezy 5. 9. 2016

Aktuální nálezy 12. 9. 2016

Aktuální nálezy 19. 9. 2016

Aktuální nálezy 3. 10. 2016

Aktuální nálezy 31. 10. 2016


Jaké houby kdy rostou?

Co lze najít v květnu?

Co lze najít v červnu?
 
Co lze najít v červenci a srpnu?

Co lze najít v září?

Co lze najít v říjnu a listopadu?


Jdeme na houby

Pokud někdo sbírá houby pro kuchyň, musí vždy používat pouze ty druhy, které dokonale zná. A také pozná podobné nejedlé nebo dokonce jedovaté druhy.


Vždy by měl dodržovat tyto zásady:

1. sbírejte jen ty, které dokonale znáte,

2. nikdy neničte houby, které nesbíráte,

3. naučte se dokonale znát jedovaté a nebezpečné houby,

4. nebezpečné jsou i jedlé houby, pokud jsou zapařené, nahnilé nebo přestárlé,

5. starší plodnice nechte na místě, k jídlu nejsou a poslouží k rozmnožování,

6. sbírejte jen tolik, kolik spotřebujete,

7. sbírejte druhy rostoucí hojně, vzácné chraňte,

8. při sběru půdu nerozrývejte, nadměrně nepodupejte,

9. nasbírané houby dejte do vzdušné nádoby, v neprodyšné se mohou brzo zapařit,

10. naučte se znát více druhů hub, pomůže i mykologická poradna Muzea Beskyd, kam lze posílat dotazy i fotografie na adresu
houby_poradna@muzeumbeskyd.com.


Druhy je nutné určovat a poznávat podle typických znaků a ne podle celkového vzhledu (například podle obrázku v atlasu). Na první pohled jsou si některé druhy dost podobné, například bíle nebo světle zbarvené jedlé žampióny (=správně pečárky) a některé jedovaté muchomůrky (všechny žampiony mají v mládí růžové a ve stáří čokoládově zbarvené lupeny, ale muchomůrky je mají vždy bílé).


Jakých znaků si na plodnicích hub všímáme:

Tvar: plodnice kloboukatá se třeněm (třeň centrální, excentrický nebo boční), bokem přirostlá bez třeně, kopytovitá, škeblovitá, jazykovitá, vějířovitá, polorozlitá, rozlitá, keříčkovitá, pohárkovitá, kulovitá, nepravidelně protáhle kulovitá

Barva: plodnice mohou mít všechny barvy od bílé až po černou, velmi obvyklé jsou hnědé, rezavé a šedé tóny, ale častá je červená, žlutá, mohou být i oranžové, rumělkové, modré,
Změny barvy: barevné změny po otlačení nebo na řezu - neměnná, černající, hnědnoucí, modrající a nebo změny související se stářím – většinou je mladá plodnice světlejší nebo naopak tmavší než dospělá,
Utváření povrchu a obalů: bez obalů, s prstenem, s celkovou plachetkou, se šupinkami nebo s vlákny na povrchu klobouku a třeně, rýhování, hrboly, zvlnění,

Konzistence: měkká a šťavnatá, měkká a pružná, pružně pevná, kožovitá, korkovitá, dřevnatá, tvrdá, křehká, lámavá, kruchá, rozplývavá,
Velikost: velmi drobná (do 1-2 cm), malá (do 5-6 cm), střední (do 10-12 cm), velká (do 20-25 cm), obrovská (nad 25 cm ),

Výtrusonosná vrstva (hymenofor tj. vrstva nesoucí výtrusorodé rouško, obvykle na spodní straně plodnice): hladký, lupenitý, rourkatý, ostnitý, řasnatě zprohýbaný, nerozlišený – nelze poznat jeho umístění, a jeho zbarvení

Doba a délka růstu: druhy jarní, letní, podzimní či zimní a vytvářející plodnice efemerní (vyskytuje se po několik hodin nebo 1-2 dny), jednoleté, krátkodobé (vytrvává 1-2 týdny), jednoleté dlouhodobé (vytrvává několik týdnů až měsíců), jednoleté přezimující, vytrvalé,

Způsob růstu: jednotlivě, trsnatě (z jednoho místa), ve skupinách (po několika, ale ne z jediného místa), v houfech (plodnice pokrývají větší plochu), střechovitě nad sebou na dřevině,

Představujeme nyní rostoucí důležité a popřípadě hojně se vyskytující druhy. Pokud někdo chce uvedené houby sbírat pro kuchyň, musí i tyto uvedené druhy dobře znát a určit podle znaků.


Nikdy nepoužije houbu, má-li i třeba jen malou pochybnost!


zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB