Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Historie zámku a muzea


Hrad s městečkem vzniká asi mezi lety 1327-1339, tedy úsilím těšínského knížete Kazimíra I. Hrad je umístěn na vyvýšenině nad řekou Ostravicí, na strategicky výhodném místě.K nejstarší fázi hradu hypoteticky řadíme některé dochované části frýdeckého zámku. Jedná se hlavně o třípodlažní palác obsažený v jižním křídle. Na palác pravděpodobně navazovala hradba. K další výrazné gotické přestavbě hradu došlo podle jejího charakteru asi ve 2. polovině 15. století. Dosavadní hradní areál obohatila mohutná třípodlažní stavba tvořící v podstatě celé dnešní východní křídlo zámku a vstup do hradu. Důležité bylo zlepšení obranyschopnosti hradu novými fortifikacemi. Byl vyhlouben příkop a postavena nová brána s hradbami. V prostoru dnešního 1. nádvoří budovu zvolna obtáčel příkop. U přístupu k bráně hradu tedy lze očekávat také padací most.

K velké renesanční přestavbě hradu v zámek zřejmě došlo až na přelomu 16. a 17. století, tedy za hraběte Bartoloměje Bruntálského z Vrbna, který měl frýdecký zámek jako své sídlo. Dispozičně je patrná snaha o vybudování pravidelného čtyřkřídlého zámku s obdélným nádvořím, završená o něco pozdější výstavbou arkádových chodeb. Toho docílili dostavbou nového plně podsklepeného patrového západního křídla s arkýřovou věží. V prostorách severního křídla vznikla zámecká kuchyně s pekárnou. V období renesance došlo také k výstavbě mohutné terasy na jižní straně jižního křídla. Komunikačně byl její vstup z patra navázán na arkádovou chodbu v patře.

Frýdecký zámek, erb Jiřího z Oppersdorfu, 2010, foto Muzeum Beskyd Frýdek-Místek (Marek Weissbrod)Do utváření podoby frýdeckého zámku výrazně zasáhl Jiří III. hrabě z Oppersdorfu. Panství koupil v roce 1636 a krátce nato se začalo se stavebními úpravami zámku. Jiří štědře podporuje katolickou církev a protireformační úsilí. Asi první stavební akcí Jiřího z Oppersdorfu ve Frýdku bylo vystavění zámecké kaple sv. Barbory. Velká změna se týkala dnešního předzámčí – budov kolem dnešního 1. nádvoří. Přestavba sjednotila všechny většinou přízemní budovy předzámčí do jedné jediné budovy a zasypala příkop. Přízemí nových budov předzámčí sloužily jako stáje, kolna a sklady, patro asi jako hostinské pokoje. Úpravy předzámčí korunoval kamenný alianční erb Jiřího III. hraběte z Oppersdorfu a jeho manželky Barbory Ester z Meggau, který je dodnes umístěn nad portálem vjezdu. Druhý kamenný alianční erb zdobí východní arkádové průčelí v prostoru 2. nádvoří. Poslední část zámku, která se připisuje hraběti Jiřímu, je vyhlídkový gloriet. Po smrti Jiřího z Oppersdorfu v roce 1651 přebírá panství jeho syn Matyáš Rudolf, zpočátku zastupován poručníkem, hrabětem Janem Bernardem Pražmou z Bílkova. Po smrti Matyáše Rudolfa roku 1666 se panství ujímá jeho bratr František Eusebius. Závažnou událostí pro zámek i město Frýdek byl velký požár města v roce 1688. Dá se předpokládat zničení střech zámku, krovů a dřevěných konstrukcí – stropů, nábytku, podlah atd. v patře. Po požáru hrabě ihned začal opravy poničeného zámku, krátce nato byla vystavěna hlavní věž.

Zámecká kaple sv. Barbory při světle svíček.Velkou pozornost hrabě věnoval opravě Rytířskému sálu s vystavěným novým pískovcovým krbem. Má krásnou kamenickou výzdobu a v nástavci jsou vytesány erby a iniciály Františka Eusebia z Oppersdorfu a jeho ženy Anny Zuzany Beesové, pův. z Vrchlesu. Požárem byla pravděpodobně zasažena také zámecká kaple. Hlavní dominantou kaple je hlavní oltář sv. Barbory. Podle průzkumů je pravděpodobný vznik oltáře mezi lety 1688-1691. Po sňatku Ludoviky Marie (byla dcera Františka Eusebia a Anny Zuzany) s Karlem Štěpánem hrabětem Pražmou se stal pro celé 18. století držitelem frýdeckého panství rod Pražmů z Bílkova. Po Karlu Štěpánovi majitelem panství jeho syn František Vilém Pražma. Jeho třetí ženou byla hraběnka Karolina z Almesloe. Ta od roku 1740 štědře podporovala výstavbu velkého poutního chrámu Navštívení Panny Marie na místě dřevěné kaple. Za Jana Nepomuka Pražmy byl frýdecký zámek kulturním a společenským centrem – zmiňována je třeba zámecká kapela. Za hraběnky Karoliny Pražmové došlo k vystavění velkého reprezentačního schodiště.

Jan Nepomuk Pražma v roce 1798 prodal své frýdecké panství Marii Kristýně Habsburské, sestře Josefa II. Za Habsburků zde trvale sídlila pouze správa panství, majitelé ji využívali jenom příležitostně. Roku 1847 zámek přešel na Albrechta Habsburského. Posledním šlechtickým majitelem byl Bedřich (Friedrich), arcikníže rakouský, který zámek držel v letech 1895-1918 a byl také iniciátorem některých provedených historizujících úprav. Postupně se začala proměňovat také vnější tvář zámku. Nejviditelnější byla změna střech jižního, severního a západního křídla zámku. Zámek procházel i technickou modernizací. Byl elektrifikován a byly postaveny několikeré žumpové toalety. Na konci 19. století se Fridrich Habsburský pustil do velké renovace zámecké kaple a Rytířského sálu, kam bylo zavěšeno třicet pět obrazů erbů z konce 18. a z počátku 19. století.

Už roku 1580 se připomínají u zámku parky a sady s domácím i exotickým ovocem. V severním parku vzniká snad už v renesanci stavba ledovny. V polovině 19. století byla severní část parku také změněna na anglický park hlavně novým volnějším uspořádáním a úplně novou skladbou dřevin. Štěpnice, ležící severně od parku, je od něj oddělena terénním zlomem s kamennou zdí. V jedné části byl umístěn skleník a obydlí zahradníka. Část parku na svahu pod jižními křídly zámku a předzámčí byla navržena jako volnější anglický park. Byla protkána nepravidelně vedenými cestičkami kopírujícími terén svahu.

Po zabrání Habsburkům byl zámek v nucené správě. Byl využíván jako sídlo různých úřadů, pak jako ředitelství státních lesů. Zámek byl nadále využíván jako úřadovny a byty zaměstnanců. Do zámku bylo roku 1960 přestěhováno muzeum, které začíná postupnou obnovu zámku. Významné bylo v 60. letech 20. století zřízení dodnes užívané obřadní síně ve východním křídle zámku. Z mnoha oprav posledních let je významná třeba velká rekonstrukce Rytířského sálu v letech 2001-2003, uskutečnila se i postupná oprava krovu a výměna krytiny střech zámku a arkýřové věže, roku 2010-2011 byl restaurován oltář, opravován gloriet, ledovna i byla zajišťována statika různých částí zámku, opravovány stropy. V roce 2016 se zajišťovala statika předzámčí, rekonstruovala se barokní střecha hlavní věže a mnoho dalšího.

Muzeum nabízí pět stálých expozic s řadou krátkodobých výstav, studijní knihovnu, přírodovědné poradny, vzdělávací aktivity (lekce pro školy, přednášky, Seniorgymnázium), kulturní akce a koncerty a mnoho dalšího.

Doporučená literatura a prameny

ELIÁŠ, Jan, O. Frýdek Místek – zámek: stavebně-historický průzkum: II. etapa: architektonický rozbor, stavební historie. 1978. Rukopis, uloženo v Muzeu Beskyd Frýdek-Místek, kopie NPÚ, ú. o. p. v Ostravě.

MÜLLER, Karel. Erbovní galerie těšínské šlechty: kdysi v těšínské sněmovně, nyní na frýdeckém zámku. 1. vyd. Český Těšín: Regio, 2008. ISBN 978-80-904230-1-5.

POLÁŠEK, Jaromír. Frýdecké podzemí. In Archeologie Moravy a Slezska. Kopřivnice, Hulín, Frýdek-Místek, Havířov: Česká archeologická společnost, regionální pobočka pro Moravu a Slezsko, 2003. ISBN 80-903077-2-8. Str. 185-199.

VOJKOVSKÝ, Rostislav. Frýdek: Zámek ve Frýdku-Místku. Dobrá: Beatris, 2001.

WEISSBROD, Marek. Frýdecký zámek. 1. vyd. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2009. ISBN 978-80-86166-26-1.

WEISSBROD, Marek. Barokní okna frýdeckého zámku. Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy. 2007, č. 18, str. 100-106. ISBN 978-80-86166-22-3.

WEISSBROD, Marek. Nové poznatky o opravách frýdeckého zámku za Františka Eusebia z Oppersdorfu. Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy. 2010, č. 22, str. 92-101. ISSN 1804-1116.

WEISSBROD, Marek. Torza historických okenních výplní frýdeckého zámku. Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy. 2008, č. 20, str. 215-224. ISBN 978-80-86166-25-4.

Historie muzea ve Frýdku-Místku


Jako první muzeum ve Frýdku se konstituovala jedna ze slezských poboček Československého zemědělského muzea ve Frýdku. Muzeum bylo formálně ustaveno 25. 1. 1925, fakticky bylo činné již od 6. 7. 1924. Tato pobočka byla v roce 1934 připojena k pobočce v Opavě, kam byla rovněž přemístěna větší část sbírek – fondy dokumentující život slezské vesnice. Městské muzeum v Místku bylo otevřeno 9. 6. 1929. Orientovalo se na dějiny Místecka a hradu Hukvaldy.

V roce 1949 bylo vytvořeno Lašské muzeum, ve kterém se spojily dosavadní frýdecké a místecké sbírkové fondy. Instalované sbírky byly umístěny v Sekerově vile. Po reorganizace okresu v roce 1960 bylo muzeum přestěhováno do frýdeckého zámku. Od roku 1964, v rámci úpravy krajské muzejní sítě, byl zřízen Vlastivědný ústav, pozdější Okresní vlastivědné muzeum. Působnost byla dána rozsahem frýdecko-místeckého okresu. Dne 2. 4. 1991 zřizovatel změnil název muzea na Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Stanovil geograficky rozsah činnosti muzea na oblast Moravskoslezských Beskyd a Pobeskydské pahorkatiny.


zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB