Polski






Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Velikonoční recepty a zvyky


Velikonoční palma

Přestože včera – na Květnou neděli nebyly posvěceny v kostele palmy, období půstu trvá. Vstoupili jsme do Svatého týdne, který vyvrcholí slavností Vzkříšení v sobotu večer po východu první hvězdy.


Na pondělí pro vás máme jeden z mnoha postních receptů:


Postní kaše

Brambory zbavíme slupky, nakrájíme na menší kousky a uvaříme v osolené vodě. Do téměř uvařených brambor vhodíme pohanku (hrst pohanky na osobu), hrnec odstavíme a přikrytý poklicí necháme stát 20 minut.
Potom slujeme zbytek vody a brambory s pohankou rozmícháme na kaši, můžeme přidat mléko a máslo.
Podle toho, jak vážně prožíváme půst, můžeme k této kaši přidat další dobroty:
salát z kyselého zelí
sázená vejce
opečenou slaninu nebo plátek uzeného


Pro recept na další dny namočte do vody neloupaný hrách.

V úterý Svatého týdne můžeme upéct:


Postní preclíkyPostní preclíky
1 kg polohrubé mouky
6 dkg droždí
špetka cukru
vlažné mléko dle potřeby
3 žloutky
sůl
něco na posypání: kmín, mák, hrubá sůl, skořice, krystalový cukr nebo drcené ořechy

Do mouky rozdrobíme droždí, posypeme špetkou cukru, zalijeme trochou vlažného mléka, přidáme žloutky a sůl a vypracujeme hladké tuhé těsto. Necháme krátce kynout.
Na vále vytvoříme z „hadů“ různé tvary preclíků. Ty hodíme do vřící vody, která se ale nesmí vařit. Preclíky po malé chvíli vyplavou. To je pak hned vytáhneme z vody, necháme okapat, naskládáme na vymaštěný plech, potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme.
Nakonec preclíky zprudka opečeme do zlatova.


Namočili jste včera hrách? Tak dnes slijte vodu, hrách dejte do misky v jedné vrstvě a přikryjte – třeba talířem. Při pokojové teplotě nechte hrách vyklíčit. Občas ho můžete zastříknout vlažnou vodou, aby nezaschnul. Za jeden až dva dny vyklíčí.


Ve středu můžeme zkusit upéct typické velikonoční pečivo – jidáše – budou se nám hodit ve čtvrtek, kdy se jidáši jedli, aby nás neuštknul had.

JidášiJidášiJidáši
1 kg polohrubé mouky
kvásek z 5 dkg droždí
12 dkg másla
10 dkg cukru
lžička soli
rozinky nebo nové koření na ozdobu

Vypracujte těsto, nechte vykynout a uválejte asi 20 cm dlouhé válečky. Z nich tvarujte různé točenice nebo figurky Jidáše – ze silnějšího válečku nastřihováním nůžkami.
Tvary nechte ještě chvíli vykynout, pak potřete rozšlehaným vejcem a upečte.


Vyklíčil vám už hrách?

Pak jej dejte na pánev a nasucho upražte. Můžete ho i omastit, opepřit nebo osladit – jak je libo.


Právě jste si připravili pučálku. Tu pak naši předkové mlsali při besedách se sousedy a při společných pracích, třeba předení. Vy si ji můžete dopřát třeba při sledování televize.

Pokud byste si chtěli připravit pražmo, pak místo hrachových zrn použijte zrna pšenice.


Na zelený čtvrtek bylo třeba konzumovat hodně zeleného – třeba zelí s kopřivami, vajíčka s kopřivami nebo pažitkou, polévku s popencem a podobně.
Nezapomeňte na upečené jidáše, ať vás neuštkne had.
A dříve také nesměla chybět modlitba v zahradě – na památku toho, že se Ježíš modlil v zahradě getsemanské.
Při večerní bohoslužbě na památku Ježíšovy poslední večeře „ulétnou zvony do Říma“. Až do bílé soboty nebudou zvonit zvony, ale jen klapotky, hrkače, štěrkace, klapače.


Špenát z kopřiv
Je třeba natrhat co nejvíce vrcholových částí mladých kopřiv, opláchnout vodou a spařit vařící slanou vodou. Spařené listy jemně nasekat nebo rozmixovat.
Na oleji nebo sádle zpěnit cibulku, zasypat trochou strouhanky, osmažit a zalít mlékem nebo vodou z kopřiv. Nechat zhoustnou a pak vmíchat upravené kopřivy.
Zbývá už jen ochutit solí, muškátovým oříškem, zázvorem nebo česnekem.


Slavnost dziady – hostina na hrobech na Bílou sobotu na Podkarpatské Rusi – z pozůstalosti Ferdiše DušiNa velký pátek je třeba hned za svítání dojít k tekoucí vodě (k potoku, ne vodovodnímu kohoutku) a umýt si tvář, ruce a nohy, abychom byli zdraví. Pokud je někdo nemocný a k vodě dojít nemůže, posloužíme mu a přineseme mu vodu ve džbánu.
V tento den se také vyhání švábi z domu zeleným prutem, ten určitě pomůže i na jiné potvůrky.

Je dobré dát vyvětrat peřiny – ať se nemoci vzdálí z domu a aby nebylo blech.

A hlavně je to den přísného půstu, a ten neuškodí nikomu.

Na bílou sobotu je třeba připravit slavnostní velikonoční pokrmy. A taky zajistit úrodu, třeba roznášení křížků z posvěceného dřeva do polí a do zahrady – aby krtek neryl a zajíc neškodil.

Když v noci při slavnosti zmrtvýchvstání konečně zase zvoní zvony, je třeba třást ovocnými stromy, aby přinesly hojnou úrodu.


Slavnost dziady – hostina na hrobech na Bílou sobotu na Podkarpatské Rusi – z pozůstalosti Ferdiše Duši
Šoldra, šoudra, plecovník – prostě maso zapečené v těstě
1 kg polohrubé mouky
6 dkg droždí
špetka cukru
vlažné mléko
20 dkg sádla nebo másla
vrchovatá lžička soli
6 žloutků
špetka mletého pepře
kmín

Vypracujeme těsto, necháme vykynout. Pak rozválíme na placku, kterou poklademe klobásami nebo uzeným mase, můžeme přidat natvrdo uvařená vejce, a dobře uzavřeme do bochánku nebo zabalíme jako závin. Chvíli necháme vykynout a upečeme

Veselé VelikonocePozor: Tento pokrm se konzumuje až po vzkříšení!



V neděli na hod Boží velikonoční se chodí na bohoslužby do kostela, kde se mj. světí pokrmy – beránci, vejce, uzené maso a různé druhy obřadního pečiva. Po bohoslužbě je vhodné podělit se alespoň o část posvěcených pokrmů s ostatními.

No a potom se radovat ze vzkříšení, z jara, prožít neděli s blízkými, sníst dobroty, které jsme nachytali a odpoledne chystat malovaná vajíčka, karabáče, pohoštění a odměny pro šmigrustníky.


(text Pavla Platošová)


zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB