Polski






Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Pod povrchem frýdeckého zámku


Poznejte skrytá místa našeho zámku, kam se noha návštěvníka běžně nepodívá... Nepravidelně zde budou přibývat jednotlivé kapitolky ze stavební historie frýdeckého zámku a představí nám další nevšední místa, například sklepení, studnu nebo půdy.

Věžní hodiny

Historický hodinový stroj z 2. poloviny 18. století.Černý ciferník z konce 19. století.První připomínka věžních hodin na věži frýdeckého zámku je obraz sv. Floriána z bývalého bočního oltáře naší kaple. U světcových nohou je vyobrazen frýdecký zámek po velké opravě po zničujícím požáru zámku a města. Zachycuje tak stav kolem roku 1700 a namalovaná hlavní věž má v nejvyšším patře vyobrazen černý kruh, nejpravděpodobněji ciferník. Udržování hodinového stroje na věži se dá předpokládat i za Pražmů, kteří celé 18. století měli frýdecký zámek za svou hlavní rezidenci, a není myslitelné, že by hodiny na věži chyběly. Nahrává tomu i stáří historického hodinového stroje, který znalec věžních hodin Petr Skála řadí do poloviny či druhé poloviny 18. století. Litografie 19. století taky zachycují ciferník věže a tento stav potvrzují i nejstarší fotografie ze 70. let 19. století. Ciferník měl tehdy čtvercový tvar a černou barvu. Pak se zde na kratší čas objevuje ciferník bílý, jak ukazuje fotografie kolem roku 1887, aby se nakonec na věž vrátila barva černá. Stalo se to nejspíš kolem roku 1898, jak se zdá naznačovat nápis ve špaletě okna u ciferníku. Stojí tam „F. Schostek 30. 3. 1898 Friedek“. Hodinářská firma Schostek fungovala i za 1. republiky. Plechová tabule ciferníku je černá, číslice a ručičky jsou zlaté.
Věž s hodinovým ciferníkem z roku 1976 po rekonstrukci věže v roce 2016.Hodinový stroj OPP Vyškov na Moravě z roku 1976.Černý ciferník vydržel na věži až do roku 1976, kdy byl vyměněn za současný bílý ciferník s černými číslicemi a ručičkami. Spolu s ciferníkem byl vyměněn i hodinový stroj. Začněme ještě se starým hodinovým strojem. Je to kovaný stroj s klínovými spoji, odborník Petr Skála si u něho dále všímá barokních volut na svislých plotnách rámu stroje, kdy už jsou ale lanové bubny osazeny kolmo k rámu. Datování zhotovení spadá do poloviny či do druhé poloviny 18. století. Jeho služba ve věži skončila roku 1976, kdy jej nahradil novější stroj z OPP (Okresní průmyslový podnik) Vyškov na Moravě. Cimbál odbíjení hodin v rekonstruované lucerně věže.Kromě stroje a jeho dnes už elektrického pohonu je součástí také hřídele, které o patro výše zajišťují pohyb ručiček a táhla odbíjení, které vedou přes ciferníkové nejvyšší patro, přes krov až do lucerny střechy, kde uvádí při odbíjení čtvrtí a celé do pohybu kladívko cimbálu. Ten se na věž opět vrátil po rekonstrukci krovu a konzervaci v roce 2016 a pravděpodobně také patří ke staršímu mechanismu. Pro jeho jednoduchou podobu bez výzdoby jej nelze časově zařadit. V nedávné době byla také nějaký čas na věži instalovaná i elektronická zvonkohra.

Sklepení

Pohled do sklepení pod západním křídlem.

Frýdecký zámek má několikero sklepení. Jeden menší sklípek v předzámčí, další dnes nepřístupný sklep před vstupem do zámku, dva slouží jako Zámecký klub. My se však budeme zabývat největšími sklepy pod západním křídlem a kaplí.

Tato sklepení vznikla při budování celého západního křídla v rámci přestavby hradu na renesanční zámek zřejmě za Bruntálských z Vrbna na přelomu 16. a 17. století. Z podoby sklepa se jeví, že do nového sklepení byl zapracován už starší prostor neznámé funkce. Odlišuje se zdí s dymným otvorem, pilířem a křížovou klenbou. Nové sklepení je pravidelně zaklenuto cihlovou valenou klenbou. Tento renesanční sklep sestával ze dvou velkých prostor propojených dveřmi. Nevíme, zda sestup do Datovací nápis na ostění vstupu u schodiště do sklepa - 1675.Pohled na schodiště sklepa.sklepa byl v místě nynějšího. Za Jiřího hraběte z Oppersdorfu byla k západnímu křídlu přistavěna kaple a pod ní vznikl sklep, propojený se zbývajícím sklepením. Má cihelnou valenou klenbu, orientovanou příčně oproti renesančním sklepením.Pohled od schodiště do sklepa, v popředí placková klenba z 18. století. Dodatečnost sklepa pod kaplí prozrazuje hlavně způsob jeho propojení se staršími sklepy. V roce 1675 došlo k přestavbě či nové výstavbě vstupu a schodiště do sklepa, jak nás o tom informuje rytý nápis na ostění dveří. Někdy v 18. století byla zaklenuta menší plackovou klenbou prostora sklepa u schodiště, což naznačuje nějaké důvody stavební úpravy v tomto místě. Sklep sloužil převážně skladování potravin a býval pravidelně bílen vápnem. V 70. letech 20. století byly dříve nejspíše hliněné podlahy sklepů vybetonovány, natáhnuto elektrické osvětlení a zřídil se východ do parku, jehož kovové dveře do parku byly kolem roku 2012 vyměněny za nové.
Jiná sklepení zámku neznáme, i když se o některých dalších prostorách spekulovalo, nebyla jejich existence zatím prokázaná.

Sgrafito po nálezu únor 2018.Sgrafito

Při revitalizaci expozice Beskydy – příroda a lidé došlo také na stavební rekonstrukci předzámčí; a to jak prostor expozice, tak i dalších provozních prostor, jako jsou toalety, šatna, depozitáře i prostor pokladny. Právě rekonstrukce pokladny na jaře 2018 nás překvapila nečekaným nálezem. Po sejmutí uvolněných novějších omítek se objevila stará vrstva omítky zdobená sgrafitem. Má podobu rytých obdélníků - psaníček - dvou velikostí. Nalezené sgrafito patří k celkově početnější skupině jednovrstvých renesančních sgrafit. Původní hypotézu, že se jedná o exteriérovou omítku, vyvrátil při její konzervaci restaurátor, který našel omítku shodného složení a struktury i na klenbě místnosti. Sgrafito je tedy interiérové, což je méně časté řešení.
Sgrafito po restaurování, duben 2018Z našeho regionu známe ukázky dochovaných exteriérových sgrafit. Nejrozsáhlejší a restaurovanou sgrafitovou výzdobu má zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Po restaurování v 50. a v 70. letech 20. století byly pro špatný stav některé části omítky sejmuty a následně deponovány na frýdeckém zámku, kde zdobí arkádové chodby dodnes. Skromné pozůstatky sgrafit lze dosud nalézt na jedné z bran hukvaldského hradu. Psaníčka byla nalezena i při průzkumu rychvaldského zámku a starého zámku v Bravanticích. Přímo pro Frýdek jsou zmínky o tom, že sgrafitovými psaníčky byla pokryta budova fary.
Otázkou zůstává datace sgrafit frýdeckého zámku. Obecně se do našich zemí dostává technika sgrafita v polovině 16. století a poslední příklady jsou z počátku století následujícího. Frýdecké sgrafito se tak dá zařadit do 2. poloviny 16. století, spolu s klenbou a celou touto místností.
Jako překvapení navíc na pozorného pozorovatele zpod sgrafitové vrstvy vykukuje malý kousek ještě starší omítkové vrstvy, nanesené přímo na kamenném zdivu. Na bílé omítce je tam černou barvou lineárně malovaný roh snad také obdélného psaníčka...

Panoramatický pohled do vaznicového krovu nad zámeckou kapli, kolem roku 1875.Střechy a krovy

Střechy frýdeckého zámku jsou rozmanitých typů i stáří. Aktuálně je zřejmě nejstarší zvonová mansardová střecha glorietu, která snad pochází ze 40. let 19. století. Donedávna byla starší barokní krovová cibulová konstrukce hlavní věže z roku 1779, která musela být v roce 2016 pro špatný technický stav z větší části vyměněna za novou konstrukci.
Pohled do vaznicových krovů z let 1897-99 u hlavní věže Většina střech zámku byla vyměněna kolem roku 1875. Tehdy patrně dosluhovaly vysoké valbové střechy pokryté šindelem. Po demontování střech a sanktusníku kaple byly nahrazeny i některé stropy. Po přistavění nadezdívky s okénky na ni přišel nízký vaznicový krov z tesaných trámů, který pokrývala plechová krytina na deskovém bednění. Nástavbu a jehlancovou střechu získala arkýřová věž.
Střecha křídla s hlavní věží ale zůstala původní, s archaickým klasovým krovem a vyměněna byla až při další velké výměně střech, ke které došlo v roce 1897-1898. Nová střecha s vaznicovým krovem se středovou vrcholovou vaznicí byla z řezaných trámů a dostala pokrytí taškami bobrovkami. Půdní prostor nově prosvětluje pět větších a řada menších vikýřů.
Pohled na krov se skružovými krokvemi z roku 1900.Následně byly v letech 1900-1901 vyměněny též všechny starší sedlové a mansardové střechy předzámčí, opět s většinou stropů. Nové valbové střechy předzámčí mají vaznicový krov z řezaných trámů, pokrytý keramickými taškami. Střechy původně členily téměř tři desítky vikýřů. Ty byly později při opravě střech odstraněny, spolu s řadou neužívaných komínů. Součástí střech předzámčí také byla původně barokní věž s cibulovou střechou. Tu nově nahradila v roce 1900 střecha přilbová, plechem krytá, s vikýři, pro kterou zvolil hlavní architekt Těšínské komory Theodor Albín Prokop zajímavý skružový krov. Krokve jsou sestaveny ze skruží - dílčích prken opracovaných do požadovaného tvaru. Středová víceboká hrotice stojí na křížení ocelových travez.

Pohled do studny v září 1982Přípravy na sestup do studny v září 1982Zámecká studna

Zdroj vody byl nepostradatelný pro každé šlechtické sídlo – ani frýdecký hrad nebyl výjimkou. V zámeckém areálu se dodnes zachovala studna, která se materiálem a provedením dá zařadit do středověku. Nachází se na druhém nádvoří, ale našim pohledům je skryta pod dnešní dlažbou. Nevíme s jistotou, zda právě tato studna vznikla už v nejstarší etapě hradu ve 14. století, nebo je až z úprav 15. století. V počátcích hradu mohly existovat i jiné, dnes nám neznámé zdroje vody (jiná studna na jiném místě, cisterna na dešťovou vodu ap.).
Námi řešená a dochovaná studna byla zkoumána dvakrát. Poprvé potápěči v roce 1982, kdy byly vytažené i spadlé předměty, mj. hřídel rumpálu, střepy a další. Podruhé v roce 1984, kdy specialisté celou studnu vyčistili, vyčerpali, změřili a vyfotografovali. Díky nim víme, že studna má dno z dřevěných trámů o šířce kolem 20 cm, na kterých po obvodu jsou další, tvořící oktogon. Na tomto oktogonu už leží kamenná vyzdívka studny. Je z lomového kamene, občas se tam zdají být sekundárně užité články (obloukové, snad z okenních či dveřních portálů), což by spíše studnu řadilo do 15. století. Její hloubka byla od úrovně nádvoří v roce 1984 po dno 13,2 metrů, průměr je od 150 cm nahoře po 170 cm u dna. Bývalo tam cca 7-8 metrů vody, která kolísala dle ročního období. Nejvyšší cca 1 metr vyzdívky je z odlišného materiálu – valounů a snad souvisí s úpravami terénu nádvoří v období radikální renesanční přestavby. O nadzemní konstrukci studny nevíme nic bližšího, kromě nedatovaného zbytku dřeveného rumpálu o délce 4 metrů s okovanými konci a váze 200 kg. Studnu a její vodu naposledy využívala fontána, která zde byla vybudovaná za Habsburků. O podrobnostech jejího mechanismu nic nevíme, ani kdy byla fontána odstraněna. Po položení nové dlažby na počátku 90. let je přístup do studny prakticky zamezen.

Arkýřová věž po opravě střechy v roce 2009Oprava věže v roce 2009Arkýřová věž

Válcový nárožní arkýř zakončený věží vznikl na frýdeckém zámku při velké renesanční přestavbě zřejmě za hrabat Bruntálských z Vrbna na přelomu 16. a 17. století.
V arkýři se nachází dvě místnosti, obě přibližně kruhového půdorysu. Ta přízemní je velmi jednoduše řešena a osvětluje ji jedno okno s renesančním ostěním. To místnost v patře je součástí šlechtických renesančních reprezentativních místností a je podle toho utvářena. Kruhová místnost je velkoryse osvětlena třemi okny, které dodnes zdobí renesanční profilovaná ostění, zde dokonce zaobleným tvarem korespondující se zaoblenou fasádou. Okna poskytovala také tolik žádaný rozhled do krajiny. Místnost je završena klenbou s lunetovými výsečemi a štukovou výzdobou. Tato arkýřová místnost rozšiřovala rohovou místnost, prosvětlenou původně třemi velkými okny.
Věž bývala až do 19. století završena cibulovou střechou pokrytou šindelem. Při velké přestavbě zámku za arcivévody Albrechta Habsburského kolem roku 1875 byly vyměněny skoro všechny zámecké střechy a také řada stropů. Při té příležitosti získala arkýřová věž nové historizující zakončení, které navrhl a zrealizoval frýdecký stavitel Ferdinand Heindrich. Dvanáctibokou nástavbu věže zakončuje jehlancovitá střecha s plechovou krytinou, zdobená romantizujícími korouhvemi. Do věže pak byl umístěn zvon ze zrušené vížky zámecké kaple. Poslední oprava věže v roce 2009 vyměnila pozinkovanou střešní krytinu za měď a historický zvon byl po snesení a konzervaci zařazen do našich muzejních sbírek.
Pohled do nástavby věže, kovové tyče kotví krov do trámů, zazděných do zdiva věže.Pohled do krovu arkýřové věže, kovové tyče kotví krov do trámů, zazděných do zdiva věže.Klenba s lunetovými výsečemi a štukovou výzdobou.
Historický zvon, zasvěcený sv. Barboře a sv. Františku Serafínskému.









(Text a současné foto Marek Weissbrod)



zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB