Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace


Historická fotogalerie zmizelého Frýdku a Místku (2014)


Proměny města v posledních sto letech (20. 2.-27. 4. 2014)

Šumně nešumný či nešumně šumný Frýdek-Místek?
Za posledních sto let se svět kolem nás nesmírně proměnil, těmto změnám neuniklo ani město Frýdek-Místek. Řada současných obyvatel Frýdku-Místku postrádá historickou paměť – mnohé části města se změnily tak výrazně a hlavně tak dávno, že jen pamětníci dnes dokážou identifikovat zmizelou podobu města na starých dokumentárních fotografiích. Město dostalo novou podobu – je moderní, rušné, panelové, plné komunikací, hypermarketů, heren i brownfieldů, získalo nové výškové dominanty, jen jeho historický půvab se někam vytratil… Málokterá moderní architektura, jak socialistická předrevoluční, tak porevoluční, si zaslouží větší pozornost, a právě takovou výjimkou byla víceúčelová sportovní hala na frýdeckém břehu Ostravice. Hala se navíc stala vůbec první stavbou, která byla realizována v rámci několikrát přerušeného budování společného centra Frýdku-Místku, které tomuto dvojměstí neustále chybí a zřejmě již nikdy nevznikne.







Proč zmizely starý Frýdek a Místek
V městě se po 2. světové válce trvale nedařilo zvládnout tíživou bytovou situaci. Při osvobození bylo zcela zničeno 25 domů a vážně bylo poškozeno dalších 1 395 domů. Výstavba nových bytů probíhala pozvolna – takřka dvacet pět let se stavěly bytové domy na sídlišti Nad Lipinou. Další nové bytové domy vyrůstaly až koncem padesátých let u řeky Ostravice na místeckém sídlišti Spořilov. Od roku 1945 do roku 1950 bylo postaveno 242 nových bytů, do roku 1955 dalších 714 a do roku 1960 ještě 993 byty. Město se rozrůstalo. V roce 1958 padlo rozhodnutí o velkoplošných asanacích celých městských čtvrtí a následné panelové výstavbě proudovou metodou, jaké neměly v dosavadní historii města obdoby. V roce 1961 ve Frýdku bydlelo v 1 438 domech 16 591 obyvatel a v Místku bydlelo v 1 181 domech 11 184 obyvatel. Městský národní výbor v té době evidoval 2 560 žádostí o přidělení bytů. Převážná většina městských domů ve Frýdku i v Místku v té době byla postavena před rokem 1945. Přestavbu města si údajně vynutilo plánované budování moderních průmyslových komplexů nedaleko města – šachet a hutních kombinátů. Výstavbu prováděly na základě směrného územního plánu Pozemní stavby Ostrava a Pozemní stavby Olomouc. Ve své době byla komplexní přestavba Frýdku-Místku označována za příkladné a revoluční řešení modernizace a ozdravění městského organismu. Koncepce přestavby města byla dále dotvářena zejména po roce 1960. Ve své podstatě vedla od dílčí devastace až k totálnímu zničení historických městských urbanistických celků. V rámci Severomoravského kraje okres Frýdek-Místek (1975) zaujímal druhé místo s 13,2% průmyslové výroby kraje, podíl okresu na průmyslové produkci Československé socialistické republiky činil 2,3%. Ve stejné době se v okrese Frýdek-Místek vyrábělo z celostátní produkce 20,3% surového železa, 20,7% surové oceli, 20,7% válcovaného materiálu a 11,0% bavlněných tkanin. 

Přestavba Místku
K nejvýraznější proměně Místku došlo v letech 1962-1971 v části Riviéra, Bezručova a Anenská, výstavba pokračovala později i na sídlišti Kolaříkova. V roce 1962 bylo započato s přípravnými pracemi na výstavbě nového sídliště Riviéra. Po vybudování kanalizačního sběrače, přivaděče vody, plynu, elektrické energie a zejména přístupových komunikací byla v roce 1963 zahájena vlastní výstavba prvních bytových jednotek. K 1. 11. 1964 bylo do užívání předáno prvních 611 bytů a rozestavěno bylo dalších 260. Na Riviéře bylo postupně postaveno 2 400 bytových jednotek, v roce 1969 začalo vyrůstat obchodní a kulturní středisko Ještěr. Na novém sídlišti Bezručova vyrostlo 1 141 bytů, na sídlišti Anenská bylo postaveno 1 350 bytových jednotek, na sídlišti Kolaříkova dalších 2 200. Jen těžce bojovali občané za záchranu některých částí ze starého Místku, bojovali i za jednotlivé stromy, které byly ohroženy postupující výstavbou. Individuální výstavba nových rodinných domků byla převážně soustředěna na ulice Na Podpuklí, Březinova, Ondrášova a Raisova, později na Polní ulici a do okrajové části Riviéry.
 
Přestavba Frýdku
V letech 1947-1949 vyrostla nová výstavba na ulici Lískovecké, na kterou v 50. a 60. letech minulého století navázala výstavba sídliště Železáren Stalingrad. Na přelomu 60. a 70. let minulého století byla ještě zahájena výstavba okrajové část sídliště Nad Lipinou. Toto sídliště bylo dostavěno v roce 1977. Přestavba Frýdku se proti původnímu plánu o několik let opozdila. V roce 1974 začaly vyrůstat první objekty na sídlišti Slezská I. V roce 1990 na sídlišti Slezská byla také ukončena komplexní výstavba bytových domů ve Frýdku-Místku. Na Slezské mělo původně podle představ architektů a politických pohlavárů najít svůj domov 28 000 spokojených obyvatel v 8 600 bytových jednotkách. Při velkoplošných asanacích, které byly ve Frýdku zahájeny v roce 1975, postupně zmizela do roku 1983 většina staré zástavby v centru města. Vyrostla nová sídliště K Hájku, Růžový pahorek sever a jih, a Jiráskova sever a jih. Individuální výstavba rodinných domků probíhala převážně v lokalitách Na vyhlídce, Černá cesta, Okružní, Na výsluní, Mikoláše Alše, také na nové ulici Příkré, dále na Růžové a Šeříkové.

Trocha statistiky o městě
V roce 1900 v 681 domech žilo ve Frýdku 9 037 obyvatel (národnost česká 4 981 o., německá 3 362 o., polská 543 o., jiná 151 o.) V roce 1900 v 511 domech žilo v Místku 5 804 obyvatel (národnost česká 4 132 o., německá 1 535 o., jiná 137 o.). V roce 1900 bylo k Místku připojeno Bahno (36 domů a 322 obyvatel), v roce 1908 došlo k připojení dříve samostatné obce Koloredov (1900: 182 domů a 1 890 obyvatel). Ve Frýdku-Místku v roce 1961 žilo celkem 27 775 obyvatel v 3 143 domech. Koncem roku 1989 žilo ve Frýdku-Místku 67 042 obyvatel trvale a 5 017 přechodně. K 1. lednu 1998 bylo ve Frýdku-Místku 5 198 domů s 24 439 byty, v městě trvale bydlelo 66 417 obyvatel. K 1. lednu 1994 bydlelo v městě trvale 64 090 obyvatel, z toho ve Frýdku 34 648 a v Místku 26 113, v integrovaných obcích dohromady 3 329 obyvatel. Od města se postupně odtrhly obce Staré Město, Staříč a Sviadnov. K 26. březnu 2011 ve Frýdku-Místku bydlelo 58 193 obyvatel. V počtu obyvatel Frýdek-Místek poklesl na 17. místo v České republice. K 1. lednu 2014 mělo město podle statistických údajů 58 304 obyvatel, z toho 1 399 cizinců.
 




zpět       nahoru       domů       tisk
© Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace / realizace nextWEB